Nějakou dobu se zdálo, že zimním zahradám odzvonilo se zánikem honosných oranžérií a později měšťanských vil, v nichž sloužily nejčastěji jako útočiště k přezimování teplomilných rostlin. Nová vlna zájmu se vzedmula s výstavbou nízkoenergetických domů, kde měly být důležitým prvkem pro pasivní získávání tepla.

Ukazuje se však, že stejné tepelné zisky poskytne v našich podmínkách například solární panel, dokonce levněji. Z energetického hlediska nejsou pro vybudování úsporného ani pasivního domu nezbytné. A přesto je o ně stále větší zájem.

Pěstování rostlin, úspory, či relaxace?

To jsou tři hlavní důvody, proč si pořizujeme zimní zahradu. Podle toho, které z těchto funkcí dáváme přednost, se odvíjí projekt zimní zahrady, jejího umístění a konstrukce. Než se obrátíte na projektanta, musíte si ujasnit, k čemu má sloužit. Chcete ji využívat celoročně? Kterou denní dobu v ní budete nejčastěji trávit? Čekáte od ní energetické zisky? Jak náročné rostliny zde chcete pěstovat? A samozřejmě, kolik do ní chcete investovat?

Zimní zahrada může přinášet úspory na vytápění, bude-li součástí konceptu nízkoenergetického domu, ale můžeme na její provoz i doplácet, chceme-li ji obývat celoročně. Zdá se, že v současné době je zimní zahrada preferována jako místo k odpočinku, posezení s rodinou či přáteli, a že si za tento komfort jsme ochotni připlatit.

Kam ji orientovat?

Směrování zahrady vzhledem ke světovým stranám je zásadním rozhodnutím. Nejen, že dvě stejně konstruované, ale jinak orientované zahrady budou fungovat odlišně, ale budou odlišné i z hlediska využití. Zahrada umístěná na jižní stranu domu přináší největší tepelné zisky a zužitkuje nejvíce slunečního záření i v zimě. V tom je její přínos, ale zároveň nebezpečí, že se při nevhodné konstrukci bude přehřívat. Vyžaduje proto opravdu účinné větrání, kvalitní zasklení, stínění, případně i klimatizaci.

Obytnou zahradu se proto doporučuje orientovat více na západ. Slunečních paprsků si zde užijete až do večera. Také ona je náročná na stínění a větrání. Zahradu orientovanou na východ ocení ranní ptáčata, která neodbývají snídani, a zejména rostliny. V letních parnech poskytuje velmi příjemné útočiště. U této zahrady také není třeba budovat tak nákladná stínicí a odvětrávací opatření.

Ani severní strana není jednoznačně z možnosti vybudovat zimní zahradu vyloučena. Je to sice nejméně obvyklá varianta – slunce se dočká jen brzy ráno nebo pozdě večer, ale její dobré nestínící světlo je vhodné třeba pro pracovnu nebo ateliér. V zimě funguje velmi dobře jako tepelný nárazník a snižuje energetické ztráty domu. Kromě světových stran je třeba myslet i na vazbu k obytnému prostoru. Oblíbené je spojení s obývacím pokojem a venkovní terasou.

Vytápět, či nevytápět?

Tato otázka úzce souvisí s tou úvodní – k čemu chcete zimní zahradu používat. Zejména zda dáváte přednost pěstování rostlin nebo zda ji vnímáte spíše jako další obytnou místnost. Aby zimní zahrada přinesla budově výraznější energetické úspory, musela by být bez přídavného vytápění, potom však nemůže sloužit k odpočinku po celý rok. Na druhou stranu může přirozená sluneční energie snížit potřebu tepla na vytápění celého domu.

V nevytápěných zahradách může teplota klesnout i pod bod mrazu. Tomu musíme přizpůsobit výběr flory – některé středozemní rostliny mrazy snesou, dobře zde přezimují například citrusy. Je to zároveň varianta investičně i provozně nejméně náročná. Obvykle však zimní zahrady temperujeme tak, aby teplota neklesla pod 5 °C. Za slunečných zimních dnů se sama ohřeje i na 15 °C. K lehkému temperování obvykle stačí přímotop.

Vytápěná zahrada je finančně nejnáročnější nejen na vybudování, ale i na provoz. V zimě se v ní teplota pohybuje mezi patnácti až dvaceti stupni. Vytápění zimní zahrady může být napojeno přímo na otopný systém domu, přičemž je potřeba, aby se dal okruh samostatně ovládat. Jednodušší je samostatný okruh elektrického vytápění s termostatem, který dokáže poměrně rychle reagovat na vnější teplotní výkyvy. V obytných zimních zahradách se začínají objevovat i krby. Dotvářejí tak atmosféru pohody.

Dřevo, plast, hliník?

Výběr konstrukčního materiálu záleží jednak na jeho vlastnostech, ale také podstatně ovlivňuje konečný vzhled zahrady. Nosné profily dodávají prosklené konstrukci zimní zahrady dostatečnou pevnost a stabilitu. Důležité je, aby se nestaly slabým článkem konstrukce – tepelným mostem. Osvědčeným konstrukčním materiálem je dřevo, chceme-li i s pěti P – pevné, přirozené, pěkné, příjemné, přírodní. Navíc je výborným tepelným izolantem. Poslední P mu však způsobuje také nepříjemnosti – ze všech ostatních materiálů je nejméně odolné vůči vlhkosti a povětrnostním vlivům. Musí se tedy pravidelně ošetřovat.

Řešením mohou být kombinované profily, které chrání dřevo zvenčí hliníkem či plastem. Dřevo není vhodným materiálem do zahrad skleníkového typu, kde je zvýšená vnitřní vlhkost. Naopak téměř bezúdržbové jsou hliníkové a plastové profily. Hliník se vyznačuje výbornými statickými vlastnostmi, vysokou trvanlivostí a vhodností i do velmi vlhkého prostředí. Navíc je elegantní – i na velkou zimní zahradu vystačí poměrně tenká hliníková kostra, a nabízí širokou barevnou škálu. To vše ovšem za vyšší cenu. Plastové profily procházejí rychlým vývojem, nabízejí všechny potřebné funkční vlastnosti a snadnou údržbu za přijatelnou cenu. Pevnosti je často dosahováno ocelovými výztuhami. Je třeba volit takový systém, který má koeficient prostupu tepla odpovídající kvalitě prosklení.

Každá je unikát

Dosud jsme se zabývali tím, co můžeme jako investoři ovlivnit. Pokud máme ve výše uvedených otázkách jasno, vyhledejme projektanta. Sami si už asi dál neporadíme. Ač se zdá, že zimní zahradu tvoří jen „pár skel“, na to, aby dobře sloužila, má vliv velká řada faktorů. Je třeba ji chápat jako komplexní systém a musí být navržena přesně pro konkrétní podmínky, klimatické, místní a podle individuálních požadavků budoucích uživatelů.

Jen zkušený projektant dokáže všechny vlivy posoudit a zajistit tak, aby v zahradě bylo potřebné klima, nepřehřívala se a aby nevznikala nadměrná vlhkost, která se sráží na oknech i na konstrukci. Konečný výsledek ovlivní projektant volbou tvaru, orientací a začleněním zimní zahrady do objektu, podílem skleněných ploch, provedením střechy – zda je zasklená, masivní nebo částečně masivní. Například mnohem obtížněji se bude zajišťovat vyrovnané klima v přízemní zimní zahradě s málo skloněnou střechou a daleko vysunutým tělesem stavby než u dvoupatrové, příkře skloněné zimní zahrady. Ta první se přes den více zahřívá, v noci a chladných dnech se naopak příliš ochlazuje.

Projektant musí vybrat vhodný typ konstrukce, zvolit způsob zasklení, stínění, zajistit účinné větrání a cirkulaci vzduchu... Na fungování zahrady má vliv i vhodné použití masivních akumulačních materiálů uvnitř prostoru, které teplo po určitou dobu nasávají, aby jej později pozvolna vydávaly, například zděná stěna či keramická podlahová krytina.

Kvalita skla

Zvláště u celoročně obývaných zahrad je třeba volit co nejkvalitnější termoizolační sklo. Musí chránit před chladem v chladnějších obdobích, aby se co nejdéle nemuselo přitápět, a zároveň v létě zabraňuje přehřívání prostoru. V parných dnech na to však samo nestačí, u jižních a západních zahrad je třeba sklu pomoci vhodným stíněním. Jiný typ skel se používá pro svislé stěny, jiný pro střechu zimní zahrady. Na sklo střech jsou kladeny největší požadavky co se týče pevnosti (musí unést i vrstvu sněhu), bezpečnosti, i tepelně-izolačních vlastností. Používají se bezpečnostní skla se speciální reflexní vrstvou, která odráží část tepelných paprsků.

U obytné zahrady, která si neklade nárok na získávání tepla pro vytápění domu, není nutné prosklít co největší plochu, zejména je třeba zvážit velikost prosklení střechy. Masivní střecha chrání proti vysoce postavenému letnímu slunci, svislé prosklené stěny přitom umožňují pronikání šikmých, zimních či večerních paprsků hluboko do prostoru. Volbou masivní nebo částečně masivní střechy je v některých případech možné stavbu zlevnit.

Na závěr tohoto letmého nahlédnutí do složité problematiky připomeňme, že je třeba pečlivě prověřit firmu, na kterou se obrátíte, a pokud možno, zajeďte se osobně podívat na její realizace a promluvte s majiteli zahrad. Abyste místo oázy pohody nezískali vytápěný skleník.