V květnu pak už budeme mít místo semínek k dispozici poměrně silné rostliny, které na své první květy nenechají dlouho čekat. Sáčky se semínky nejsou drahé – pohybují se mezi 10 až 40 Kč. Nic ale neutratí ten, kdo si semena ze zahrady v minulém roce sám nasbíral.

Před výsevem ponoříme semena slézovce tříměsíčního (Lavatera trimestris) na půl hodiny do 50 °C vody.

Před výsevem ponoříme semena slézovce tříměsíčního (Lavatera trimestris) na půl hodiny do 50 °C vody.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Do čeho vysévat

K výsevu se nejlépe hodí speciální ploché výsevní bedničky s odnímatelným průhledným plastovým poklopem. Tyto minimnožárny nezaberou moc místa a snadno se přemísťují. Stejně tak dobře poslouží i plastová miska překrytá kuchyňskou fólií nebo tabulkou skla.

Pro větší semena, např. hrachory a slunečnice jsou praktická papírová platíčka na vajíčka nebo papírové květináčky, které lze později do volné půdy uložit i s rostlinou. Ta jimi snadno prokoření a materiál se časem zcela rozloží. Šikovnější si mohou vytvořit takové nádobky třeba i z novin. Podobně fungují rašelinové pelety. Ty už v sobě mají i substrát, takže semena před výsevem stačí jen nechat nabobtnat.

Ostálky sličné (Zinnia elegans) patří k vděčným, dlouhokvetoucím letničkám.

Ostálky sličné (Zinnia elegans) patří k vděčným, dlouhokvetoucím letničkám.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Postup výsevu

  • V závislosti na druhu a odrůdě začínáme s předpěstováním letniček na přelomu ledna a února. Druhy s kratší dobou pěstování přijdou na řadu v průběhu března či začátkem dubna.
  • Semena potřebují jemnou, propustnou zeminu, nejlépe speciální pěstební substrát, bez choroboplodných zárodků. Nesmí ale také obsahovat větší množství živin.
  • Semínka vyséváme řídce, stejnoměrně z ruky nebo rovnou ze sáčku, přičemž na něj zvrchu lehce poklepáváme prsty.
  • Jemně utlačíme a pokryjeme tenkou vrstvou substrátu (odpovídající přibližně průměru semen). Ovšem pozor! Takto zasypáváme pouze rostliny klíčící ve tmě! Druhy, které k vyklíčení potřebují světlo, necháme volně ležet na povrchu nakypřeného substrátu.
  • Výsev následně porosíme (nejlépe rozprašovačem, který semena nevyplaví) a udržujeme vlhký, nikoliv mokrý.
  • Oseté nádoby se jmenovkami rostlin dáme na světlé místo bez přímého slunečního ? luštěnice trnitá záření.Ideální je okenní parapet nebo zimní zahrada.
  • Poklop pomůže udržet optimální půdní i vzdušnou vlhkost a teplotu okolo 18–22 °C. Zde pozor! Existují druhy, které vyklíčí až po přemrznutí.
  • Robustní, k chladu tolerantnější rostliny, např. měsíček (Calendula) a len velkokvětý (Linum grandiflorum) lze bez obav vysít v březnu nebo začátkem dubna do fóliovníku nebo nevytápěného skleníku.
Oranžová titónie (Tithonia rotundifolia) a šeříkový sporýš argentinský (Verbena bonariensis).

Oranžová titónie (Tithonia rotundifolia) a šeříkový sporýš argentinský (Verbena bonariensis).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Péče o rostlinky po výsevu

Jakmile se objeví semenáčky, nádobu pravidelně větráme. Poklop odstraníme, začnou-li se jej rostliny dotýkat. Příliš hustou sadbu protrháme (vyjednotíme), aby měly rostliny kolem sebe dostatek prostoru a světla. Vytrhnutím ale můžeme poškodit kořínky ostatních, proto bývá snazší nechtěné rostlinky u báze odstřihnout ostrými nůžkami.

Pikýrování

Pikýrování, neboli přepichování či přemísťování, provádíme zhruba po čtyřech týdnech, kdy se na semenáčcích utvořily první listy.

  • Potřebujeme k tomu nové nádoby s pěstebním substrátem a pikýrovací kolík (nahradí ho i obyčejná tužka nebo tyčka). Semenáče opatrně uchopíme za lístky, tyčkou uvolníme citlivé kořínky a spěšně přemístíme do předem vytvořených jamek v nové nádobě. Sázíme je ve větší vzdálenosti od sebe nebo do samostatných květináčků či kelímků od jogurtu. Vždy stejně tak hluboko, jak rostly předtím.
  • I nadále rostliny pěstujeme na teplém místě s dostatkem denního světla, jinak by vytahovaly do výšky a nebyly dostatečně silné. Pravidelně je rosíme, tím udržujeme provlhčený substrát a vyšší vzdušnou vlhkost.
Třapatka srstnatá (Rudbeckia hirta) spotřebuje velké množství vody a živin.

Třapatka srstnatá (Rudbeckia hirta) spotřebuje velké množství vody a živin.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Otužování jim prospěje

Aby rostliny při přesazení do volné půdy v důsledku šoku neuhynuly, postupně je na změnu přivykáme. Pár týdnů před venkovní výsadbou přemístíme sazenice na chladnější místo – třeba do předsíně nebo ložnice.

Kdykoli bude venku teplo, přeneseme je tam, ale chráníme je před prudkými slunečními paprsky. K otužování využijeme i studený skleník.

Ideální dobou, kdy předpěstované sazenice vysazujeme na dané místo v zahradě, je druhá polovina května, po tzv. ledových mužích. Rostliny vysazujeme, když není moc teplo – nejlépe po ránu nebo k večeru. Ještě předtím je necháme natáhnout dostatek vody.

Netýkavka balzamína (Impatiens x balzamina) prospívá i na částečně zastíněných, chladnějších místech.

Netýkavka balzamína (Impatiens x balzamina) prospívá i na částečně zastíněných, chladnějších místech.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Choroby

Nejčastějším problémem je tzv. padání klíčních rostlin. Toto houbové onemocnění, způsobující uhnívání kořenových krčků, má v sobě zemina. Problémům předejdeme použitím kvalitního, dezinfikovaného, dobře propustného substrátu a správnou péčí o rostliny.

Pozor
Při nákupu sáčků se semeny si pozorně přečteme informace na zadní straně obalu. Ne každé semínko totiž vyklíčí jen proto, že má k dispozici substrát a vodu. Někdy mu musíme zajistit vyšší vlhkost vzduchu, horkou lázeň nebo dokonce pobyt v ledničce.