Podzim je optimálním obdobím k pořízení nových travnatých ploch z důvodu, že rtuť teploměru již nemá sílu šplhat příliš vysoko, osivo má dostatek vláhy ke vzklíčení a není ohroženo agresivními jarními plevely, zvláště ježatkou kuří nohou.

Chcete-li, aby porost vzešel a zdárně rostl, musíte však výsev provést nejpozději do první říjnové dekády. Případných mrazíků se nemusíte obávat, důležitá je teplota půdy. Travní semena můžete zasít i později, v tom případě ale musíte počítat s tím, že rostliny vzejdou a vytvoří souvislý travní porost až na jaře. Nový trávník lze založit dvěma způsoby: výsevem nebo drnováním – položením pásů již vzrostlého trávníku. Obě metody mají, jak to bývá, své přednosti i zápory

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Důležitá volba

Dříve, než přistoupíte k pořizování nového trávníku, měli byste si ujasnit, k jakému účelu si ho vlastně pořizujete, jestli se jím chcete pouze kochat z terasy domu nebo počítáte s tím, že ho budete plně využívat jak vy, tak i děti a případně i psi. Ale nejen to – zároveň zvažte své finanční a časové možnosti.

Pokud se chcete na zatravněnou plochou pouze dívat, pořiďte si okrasný trávník. Jedním z nich je dnes oblíbený golfový trávník vynikající jemností a zajišťující golfovému míčku minimální odpor. Řada lidí žije v omylu, že jde o zátěžový trávník. Naopak – chůze po něm je povolena pouze ve speciálních golfových botách. Na zahradách rodinných domů plní výhradně okrasnou roli, neboť ho tvoří velmi hezké druhy trav, jako je psineček tenký, kostřava červená a ovčí. Tento druh trávníku je však ve všech směrech velmi náročný, vyžaduje velkou péči – sečení každé tři dny, pravidelnou závlahu, hnojení, vertikutaci a aerifikaci.

Zátěžové trávníky, které tvoří především jílky vytrvalé a lipnice luční, jsou značně skromnější, ačkoli ani ony se neobejdou bez dostatečné závlahy a kvalitní výživy. Co se týče sečení, postačí jednou týdně, ale uvědomte si, že čím častěji, tím lépe. Sečením totiž trávu donutíte k odnožování, trávník je pak hustý a kompaktní.

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Lidé upřednostňující přírodní ráz zahrady volí porost připomínající vegetací a celkovým vzhledem louku. Tvoří ho různé druhy lučních květin a bylin. Rozhodnete-li se pro tento typ trávníku, ozbrojte se trpělivostí. První rok po výsevu vás totiž čeká pouze sečení travní plochy a zbavování se plevele. Skutečně rozkvetlé louky se dočkáte až druhým rokem. Co se týče péče, není nikterak náročná. První rok porost sečete čtyřikrát, druhým rokem nechte rostliny odkvést. Jestliže trávník včas posečete, odmění se vám, ještě jednou vykvete.

Výsev, nebo drnování?

V případě, že jste se již rozhodli, jaký typ trávníku zvolíte, je třeba si ještě ujasnit, jakým způsobem si ho pořídíte. Pro přímý výsev hovoří především to, že je ekonomičtější a fyzicky méně náročný než pokládání travního koberce. Minusem naopak je, že na to, až se budete na nový trávník moci posadit či lehnout, si budete muset pár měsíců počkat. Nevýhodou drnování je, pokud je provedete svépomocí, již zmíněná fyzická náročnost, v případě, že to necháte na dodavatelské firmě, další navýšení nikterak nízké investice. Odměnou vám však bude kvalitní trávník, který lze využívat již týden po položení.

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Příprava podkladu

V obou případech – při výsevu i drnování – je však třeba přípravě pozemku věnovat velkou pozornost. V každém případě se vyplatí půdu si dobře připravit, a to i za cenu pozdějšího výsevu. Největší péči vyžadují pozemky s nepropustnou jílovitou půdou. Pokud na nich chcete vypěstovat svěží zelený koberec, je třeba provést jejich dostatečnou drenáž zajišťující odvod nadbytečné vody. Drenáž by měl tvořit „sendvič“z deseticentimetrové vrstvy hrubého štěrku, stejné vrstva jemného štěrku a nakonec pěticentimetrové vrstvy písku.

O tom, jaký trávník se vám podaří vypěstovat, rozhoduje do značné míry kvalita samotné vegetační vrstvy zeminy. Je třeba z ní odstranit kameny a nežádoucí předměty a pozemek urovnat tak, aby půdu bylo možné nakypřit, a to do hloubky 12 – 15 cm. V této fázi přípravy je rovněž třeba do půdy zapravit potřebné živiny – používá se NPK, a to v dávce 30 – 50 g/m² – a zlepšit půdní strukturu. U lehkých půd se provádí přídavkem organické hmoty, hlavně kompostů, těžší půdy se mísí s pískem. Poté je vhodné nechat půdu několik týdnů odstát, aby se zem slehla, a pak přistoupit k urovnání případných nerovností. V tomto období je rovněž třeba důsledně odstraňovat plevel, a to chemicky nebo ručně.

Osivo je možno vysévat secím strojkem nebo ručně – na široko. V tom případě je rozdělte na dva stejné díly. První díl osiva vysejte podélně a druhý díl kolmo na ně. Docílí se tak rovnoměrného osevu. K němu, konkrétně k lepšímu přehledu, napomůže i smíchání osiva s pískem nebo s pilinami. Po výsevu osivo lehce zapravte do půdy hráběmi do hloubky 2 – 3 mm a povrch půdy utužte zahradním válcem. Pokud ho nemáte v zahradnické výbavě, nahradí ho prkna připevněná na nohy nebo klasické ušlapání.

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Osévání ploch po starém trávníku

K pořízení nového trávníku se samozřejmě mohou rozhodnout i majitelé starších zahrad, kteří z nějakého důvodu nejsou spokojeni se stávající travnatou plochou. V tom případě je třeba zničit stávající povrch vhodným chemickým přípravkem (například Round-up, Touch-down). Po odumření porostu se aplikují hnojiva, která se zapraví do půdy rotavátorem nebo vertikutátorem a provede se zasetí osiva. V tom případě je již postup stejný jako u osévání nových ploch – pouze s tím rozdílem, že se již nemusíte starat o plevel. Chemický přípravek ho totiž zničí stejně spolehlivě jako nežádoucí vegetaci.

Péče o mladou trávu

I na podzim je třeba dbát, aby zaseté osivo mělo dostatek vláhy. Trávník nikdy nesmí přeschnout, půda musí být až do vzejití osiva mírně vlhká. Na osetá místa již pokud možno nevstupujte. Vyzobávání semínek ptáky lze do doby, než vzejdou, zabránit přikrytím oseté plochy propustnou plachtou z jemné tkaniny. K prvnímu sečení přistupte v době, kdy tráva má výšku alespoň 8 cm.

Když zvítězí drnování

Pokud jste se rozhodli, že si nový trávník pořídíte drnováním, měli byste dodržet stejný způsob přípravy terénu, jaký jsme popsali v případě zakládání trávníku výsevem. I v tomto případě je třeba připravit kvalitní podklad, abyste travnímu koberci nabídli co nejlepší podmínky k adaptaci v novém prostředí. Pokud chcete mít pokoj od krtků, položte pod travní koberec speciální síť, která pro tyto u většiny zahrádkářů a majitelů zahrad velmi nepopulární živočichy představuje nepřekonatelnou bariéru. Večer před položením travního koberce řádně navlhčete plochu, na kterou jej hodláte položit. Co je důležité – pokládka travního kotouče musí být provedena do 30, maximálně 40 hodin, jinak dojde k zapaření travního svitku, tedy jeho znehodnocení.

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Také travní koberce se po položení neobejdou bez pravidelného citlivého zavlažování. Každý den provádějte kontrolu vlhkosti substrátu a postupně snižujte jeho vlhkost. K prvnímu sečení se přistupuje po pěti až sedmi dnech (ruční vřetenovou sekačkou), k hnojení po pěti až deseti dnech od položení.

Všechno chce svůj čas

Pokud budete mít po vysetí trávníku pocit, že osetá plocha by se již měla začít zelenat, znepokojení nemusí být na místě. Traviny totiž nemají stejnou dobu vzcházení. Zatímco jílek vytrvalý při vhodných klimatických podmínkách vzejde již za 14 dní, kostřavě červené to trvá 20 – 30 dní. Nejvíce si ale na čas si dává lipnice luční. Než se objeví nad zemí, počkáte si 35 – 45 dní.

Co je to...

Vertikutace – vertikální řez do trávníkového drnu do hloubky 0,5 cm. Provádí se speciálními vertikutačními hráběmi, na větších plochách motorovým vertikutátorem. Nože se zařezávají do hloubky 1 – 5 mm kořenové sféry, čistí travní drn od odumřelé travní hmoty a umožňují přístup vody, živin a světla do trávníku. Po tomto zásahu je důležité přihnojení trávníku nejlépe plným kombinovaným hnojivem v případě jeho dobrého stavu nebo u poškozených trávníků přihnojení rychleji rozpustnými dusíkatými hnojivy pro včasnou regeneraci.

Aerifikace – provzdušnění půdy aerifikačními vidlemi nebo aerifikačním válcem. Duté hroty tohoto nářadí pronikají do hloubky 100 – 120 mm, odkud na povrch vynášejí válečky půdy. Vzniklé otvory se zasypávají ostrým křemičitým pískem, čímž dochází k úpravě vzdušných a vodních poměrů v půdě. Aerifikace se provádí na silně utužených travních drnech a půdy nebo při povrchovém přemokření.