Než se ale ke změnám rozhodneme, musíme si uvědomit spoustu souvislostí, které na sebe navazují. Jakákoli nahodilost by se nám tvrdě vymstila. V průběhu života zahrady můžeme provádět některé korekce – něco vykácíme, něco nového vysázíme, založíme, zvětšíme nebo zmenšíme květinové či užitkové záhony, ale základní koncepce zahrady se mění hodně těžce. Čím začít?

Plánek pozemku je základ

Ať už chceme provádět dílčí úpravy stávající zahrady nebo zcela radikální proměnu, vždy se vyplatí mít po ruce podrobný plánek pozemku. Jestliže si nemůžeme dovolit služby zahradního architekta, musíme si poradit sami. Především nám přijde vhod půdorys zahrady, který si pořídíme v měřítku 1:100 (tzn. že 1 cm na výkresu = 1 m ve skutečnosti). Pomůže nám geometrický plán pozemku vypracovaný příslušným katastrálním úřadem nebo projektová dokumentace, kterou máme k dispozici po stavbě domu.

Do výkresu pozemku zakreslíme všechny dosavadní objekty, všechny existující terénní úpravy a všechny trvalé porosty, které na zahradě jsou.

Sdružení jednotlivých prvků usnadní údržbu, sekání trávníku mezi ucelenými výsadbami je snadnější. Dřeviny po namulčování a zapojení nepotřebují téměř žádnou údržbu, zároveň slouží jako volně rostoucí živý plot podobně jako pnoucí rostliny na plotě.

Sdružení jednotlivých prvků usnadní údržbu, sekání trávníku mezi ucelenými výsadbami je snadnější. Foto archiv Ottovo nakladatelství a Brázda

1 – pergola, 2 – okrasná vodní nádrž, 3 – zpevněný přístup, 4 – vzrostlý listnatý strom, 5 – jehličnatý strom, 6 – okrasné keře, 7 – tvarovaný živý plot, 8 – květinové záhony, 9 – přesazené jehličnany, 10 – pnoucí rostliny na plotě, 11 – lavička

Příklad nevhodné úpravy zahradní partie. Chaotický a neuspořádaný dojem celku, složitá údržba, složité sekání trávníku, nutné časté tvarování živého plotu. Foto archiv Ottovo nakladatelství a Brázda

Příklad nevhodné úpravy zahradní partie. Chaotický a neuspořádaný dojem celku, složitá údržba, složité sekání trávníku, nutné časté tvarování živého plotu.

Jak se co měří

Důležité je, abychom sami sebe nezaskočili nepřesností v měření. To bychom později špatně plánovali např. množství potřebného stavebního či rostlinného materiálu.

Měření úhlů Existuje více metod, nejsnadnější je ale sbít tři tenká prkna do trojúhelníku, který bude mít délky stran 3, 4 a 5 dílů (např. metrů). Tak získáme pravoúhlý trojúhelník, s jehož pomocí vztyčíme pravý úhel. To nám pomůže mj. při plánování zahradních cest – odboček v pravém úhlu, či vyvýšených ploch, které budeme chtít zpevnit zídkami.

Měření délek K tomuto potřebujeme ocelové pásmo (bývá buď 10, nebo 50 m dlouhé), které se navíjí buď do pouzdra, nebo na vidlici. Každou úsečku měříme dvakrát, vždy z jiného konce. Za skutečnou délku pak považujeme aritmetický průměr obou měření.

Měření svahu Svah lze měřit přímo po svahu pečlivě ohoblovanou latí, dlouhou asi 2 m (musí mít rovnou hranu). Lať nastavíme pomocí vodováhy do vodorovné polohy a od ní změříme výšku skládacím metrem. Tak získáme přesnou informaci o převýšení terénu.

Promyšlenost se vyplatí

Vždy vycházíme z konkrétních potřeb rodiny, která zahradu bude užívat. Promyslet dobře celou koncepci zahrady je důležité, protože po realizaci představ nám bude zahrada mnoho let sloužit a bude i naší estetickou vizitkou. V tomto ohledu platí heslo Spěchej pomalu! dvojnásobnou silou.

Vše zvažujeme s ohledem na světové strany, směr a velikost sklonu pozemku, klimatické podmínky (např. proudění větrů), pohyb slunce nad pozemkem (celodenně osluněná a celodenně zastíněná místa v plánku označíme). Jak se to dělá?

Z jednoho stálého místa z domu, z něhož máme nejlepší přehled o pozemku, si v pevných časech (zpravidla ráno, nejpozději v 10 hodin, pak v 15 hodin odpoledne a navečer) zaznamenáváme do plánku pozemku polohu slunce v danou chvíli. Během několika týdnů dostaneme jasnou zprávu o místech na pozemku, které jsme chtěli např. osadit určitými rostlinami, jimž by se ve stále slunných či naopak stinných partiích nedařilo.

Proměny zahrady v čase

Zahrada se mění svým využitím. Foto archiv Ottovo nakladatelství a Brázda

Zahrada se mění svým využitím: první etapa upřednostňuje děti a jejich hry, po nějakých 10 až 15 letech už převládnou možnosti odpočinku dospělých. Mění se i vzrůstem stromů, a tudíž i světelnými podmínkami pod nimi. Správný odhad světelných podmínek pomůže při výběru vhodných rostlin: A – stinné stanoviště je na severní straně domu a po čase i pod korunami stromů, B – polostinné stanoviště je při okraji budov, živých plotů a dřevin, kam slunce svítí jen část dne, C – slunné stanoviště na jižní straně.

 

Zahrada se mění svým využitím. Foto archiv Ottovo nakladatelství a Brázda

Nikdy nepospícháme s pilou a sekerou na staré dřeviny! Vždy zvážíme, zda se do nové představy o zahradě mohou zapojit alespoň zčásti a kdy je jejich likvidace opravdu nezbytná.

Nezapomínejme na umístění odpočinkové terasy, která se stane rozšířeným obytným prostorem a měla by být co nejblíže domu a zároveň by měla poskytovat pěkný výhled do zahrady.

Budou-li na zahradě vyrůstat děti, počítejme s tím, že pískoviště, houpačky a další dětské stavby by měly být na dohled, např. z kuchyně. Tyto plochy pro děti by měly být umístěny nejlépe v polostínu, nikdy ne na slunném místě!

Všechno, co chceme v zahradě mít, zakreslíme do konečného plánu včetně cest, a zvážíme, zda jsme na něco nezapomněli, nebo naopak nemáme přemrštěná přání vzhledem k proporcím pozemku.

Volba krásy a užitku

I obytná zahrada může dávat užitek. Jde jen o to najít úměrný prostor pro pěstování např. drobného ovoce – rybízu, angreštu, jahod, což ocení hlavně děti, malé záhonky zeleniny a bylinek přijdou vhod pro běžnou potřebu v kuchyni, na zákrscích a stromcích lze pěstovat ovoce (jabloně, třešně).

Nikdy nezapomeňme na větší či menší celistvou trávníkovou plochu. Měla by být v zorném poli terasy. Na ploše trávníku budeme relaxovat, sportovat, proto by tento prostor neměl být přerušen výsadbou a cestičkami. Keře a stromy by měly být až za jeho obvodem.

Foto archiv Ottovo nakladatelství a Brázda