Být ochránkyní před jakoukoliv nepřízní počasí je základní funkcí střechy. Nejenže plní tuto funkci, ale významnou měrou se podílí na architektonickém výrazu celého domu. A což teprve, když se střecha v každém ročním období dokáže proměnit, a na jaře dokonce rozkvete?

Jako každá je i vegetační střecha limitována určitým zatížením. V porovnání s běžnými střechami je o něco vyšší a závisí na tom, jakým rostlinným druhům dáte přednost. Důležité je rozhodnutí, zda chcete vegetaci, o kterou musíte pečovat, nebo nenáročný zelený porost. Můžete se rozhodnout i pro pěstování užitkových rostlin. Spolu s tímto výběrem se ujasní i tloušťka substrátu, tedy potřebné zatížení. Pro ilustraci: extenzivní typ, tedy nenáročný na péči, zatíží střechu v závislosti na vrstvě substrátu 60 až 300 kg na metr čtvereční. Intenzivní typ je na zatížení podstatně náročnější – je to nezanedbatelných 2000 kg na metr čtvereční.

Ilustrační foto

Pokud plánujete novostavbu, neměli byste se setkat se žádným omezením. Všechno by měla vzít v úvahu projektová dokumentace. Jiným případem je rekonstrukce, kdy vás může omezit únosnost existující konstrukce a technický stav střešního pláště. Oslovte proto statika, který vám doporučí přiměřené a bezpečné řešení. Pokud se například rozhodnete pro pěstování středně vysoké zeleně a zatížení vám to nedovolí, zkuste kompromis. Zmenšete vrstvu substrátu na minimum, tím snížíte i zatížení. Střechu pokryjte jen extenzivním typem zazelenění s nízkými bylinami.

Nejlépe 5o a „teplá“ konstrukce

Většinou se vegetační typ střechy buduje s velmi nízkým až nulovým sklonem. Pro snížení nákladů se doporučuje sklon 5o. Střechy se sklonem větším než 22o už potřebují speciální opatření proti sesuvu substrátu. Někteří odborníci dokonce doporučují tato opatření již při sklonu 15o. Střechy do sklonu až 45o vyžadují realizaci skutečně zkušenými odborníky. Výsledek však stojí za to.

Ilustrační foto

Vegetační střecha vyžaduje specifickou střešní skladbu a odvodnění. Nejvhodnější a nejhospodárnější je takzvaná teplá konstrukce střechy. Znamená to, že nemá ve skladbě vzduchovou mezeru pro regulování tlaku páry a střecha má také příznivější účinky na místnosti pod ní. Pod tepelnou izolaci je však třeba zabudovat parozábranu. Tak jako u každé střechy je nevyhnutelná kvalitní hydroizolace. V tomto případě slouží také jako ochrana proti prorůstání kořenů rostlin. Realizace svárů hydroizolačních pásů musí být naprosto perfektní, protože nedokonalým spojením může proniknout nejen voda, ale i šikovný kořínek. Místa přeložení pásů by proto měla být zajištěna horkovzdušným nebo vysokofrekvenčním svárem. Na střešní pásy typu „odolné proti prorůstání kořínků“ zapomeňte. Jsou napuštěny neekologickými herbicidy a kromě jiného tuto vlastnost časem ztrácejí. Hledáte-li ekologickou alternativu, zkuste polyolefinové fólie. Neobsahují halogeny, tedy chlor, ani změkčovadla a jsou přátelské k životnímu prostředí.

A odvodnění? Voda si ze střechy najde cestu zejména substrátem, drenážní vrstvou, u lehkých vegetačních střech i po povrchu.

Ilustrační foto

Radíme:

Pokud si chcete zajistit obzvláště dobrou tepelnou izolaci v zimě a příznivý chladicí efekt v létě, zvolte co nejhustější porost z divoké trávy a bylin. Pozitivní projevy střechy závisí totiž i na hustotě a tloušťce porostu, tedy i na velikosti povrchu listů.

Intenzivně, nebo extenzivně?

Velmi nenáročné jsou extenzivní střechy, které potřebují jen minimální tloušťku substrátu. Realizují se nejčastěji, protože nevyžadují téměř žádnou péči. Jejich druhové složení je pestré – od barevných rozchodníků přes divoké trávy a byliny až po nízké plazivé rostliny. Důležité je však složení substrátu, protože každý druh vyžaduje něco jiného. Některé druhy potřebují občas doplnit substrát o živiny.

Ilustrační foto

Náročnější, ale atraktivnější jsou už takzvané střešní zahrady, které mají podstatně silnější vrstvu substrátu. Dosahuje i 80 cm. Na takové střeše však můžete vytvořit více vegetačních poschodí včetně toho nejatraktivnějšího, „stromového“. Počítejte s tím, že taková střecha vyžaduje obdobnou péči jako zahrada. Pro velké zatížení je najdeme jen na novostavbách a samozřejmě na plochých střechách. Je naprosto nezbytné zadat projekt střechy zkušeným odborníkům. Navrhnou materiály i všechny potřebné detaily. Oslovte statika i zahradního architekta či inženýra. Realizaci svěřte skutečně zkušené firmě. Uhodnete, co je nejdůležitější při realizaci? Zvládnout pokládku spodní hydroizolační vrstvy a perfektně ji uložit zejména u atiky, prvků přesahujících přes střechu a jiných detailech.

Proč má vegetační střecha takový význam?

Přispívá k ochraně životního prostředí. Stále se zvyšující zastavěná a zpevněná betonová nebo asfaltová plocha způsobují víření prachu a škodlivin ze země do ovzduší a přehřáté městské klima v letním období. Zelené plochy se zmenšují a jejich nedostatek má za následek suchý a prašný městský vzduch, tvorbu typické kouřové clony nad městem a vznik s tím souvisejících civilizačních chorob.

Vegetační střechy

▪ nahradí zelenou plochu, která padla za oběť zastavěné

▪ sníží nepoměr nepropustných a zelených ploch

▪ zvýší produkci kyslíku a odeberou oxid uhličitý, filtrují ovzduší od prachu a nečistot

▪ vyrovnají výkyvy vlhkosti vzduchu a zpomalí odtok dešťové vody, čímž nezatěžují kanalizaci

▪ zabraňují promrzání střechy – teplota klesne málokdy pod bod mrazu

▪ redukují teplotní výkyvy, které vzniknou střídáním dne a noci

▪ mají výborný tepelně izolační účinek a jsou dobrou zvukovou izolací

▪ akumulují teplo

▪ vytvářejí biotop a začleňují se do ekosystému

▪ mají dlouhou životnost

▪…a je třeba připomínat jejich vůni, pestrost, estetiku a pozitivní působení na mysl?