Hlavní obsah

Vila Roberta Ruprechta nese nevšední rysy italských staveb

Novinky, Text: Martin Horáček, editace: tnk

Rozlehlá vila v Libině je na Moravě jednou z mála dochovaných staveb postavených v přísné, jednoznačně italsky orientované neorenesanci. Má také typické plošší střechy. Vila vznikla pro textilníka Roberta Ruprechta, který zatoužil po reprezentativním sídle. To pro něj vybudoval architekt Karl Seidl.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje, Miroslav Sychra

Vila s adresou: Libina č. p. 521

Článek

Německá obec Libina byla v 19. století proslulá v oblasti textilního průmyslu. Narodil se tu zakladatel továrnické dynastie Sieglů, na starší tradici domácího předení lnu navázalo několik manufaktur, v lokalitě později byla i výroba stolního prádla a dalšího zboží, kterou sem přinesli šternberští Langerové.

S postupným koncentrováním všech firemních aktivit do Libiny se vnuk zakladatele Adolf Langer mladší rozhodl v obci usadit. Nastěhoval se do vily, kterou si ke konci 19. století nechal vybudovat Robert Ruprecht z místní tkalcovské rodiny, jejíž nemovitosti Langer získal.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Osová souměrnost dodává stavbě důstojný vzhled.

Dům projektoval architekt Karl Seidl, šumperský rodák a příslušník dalšího významného rodu textilních průmyslníků. Studoval architekturu na slavné technice ve švýcarském Curychu.

Po návratu do domovského města na sebe na jedno desetiletí strhl významné městské i privátní zakázky (například lázně a hřbitov).

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje, Miroslav Sychra

Stavbu krášlí Libina múza

Později Seidl stavěl v Německu, Rusku a zejména v letoviscích rakousko-uherského Jadranu, především soukromé rezidence.

Ke kulturním ambicím stavebníka poukazuje cyklus čtyř na tento styl výjimečných antikizujících soch – alegorií Hudby, Malby, Sochařství a Architektury.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Řez vilou prozrazuje její konstrukční řešení.

Po odsunu německých vlastníků byl dům vyrabován, následně v něm sídlila mateřská škola. Později vila začala sloužit jako knihovna. Nepříznivé časy přečkal také objekt stájí a částečně kovový plot. Stavba je dnes chráněnou kulturní památkou.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám