Článek
Vila je situována na terénní terase na jihozápadním svahu zámeckého kopce. Před ní se otvírá krásné panorama města a pohraničních zalesněných kopců v pozadí. Sama je také dobře viditelná. Svým uspořádáním připomíná reprezentační zámeček.
Vila se nachází na svahu zámeckého kopce.
Vila má tři základní podlaží. Podzemní se vstupním vestibulem je hlavně technickým zázemím celé budovy. Zvýšené přízemí je reprezentační, charakteristické především velkou dvoranou, rozlehlou jídelnou, salónem a obytným pokojem.
Tento velký kruhový obytný pokoj o průměru 7,4 metru je propojen s venkovní terasou otevřenou na jižní i východní stranu. V úrovni zvýšeného přízemí je společně s pracovnou umístěna dvoupodlažní knihovna.
K vile vede strohé, ale efektní schodiště.
V podkroví se nacházely pokoje pro hosty a ložnice rodiny Bartoňů. Nárožní výčnělek na severovýchodě stavby má přístupnou terasu bez zábradlí. Pod ní je pokojík pro hosta.
Reprezentační hlavní strana vily, orientovaná směrem k městu, je členěna balkóny a terasou. Po celé délce je sedm vysokých sloupů rytmizujících hlavní fasádu. Vstup do zvýšeného reprezentačního přízemí působí jiným dojmem.
Kruhový výčnělek dává vile originální výraz.
Bartoňova vila stojí na počátku nové éry v tvorbě Pavla Janáka, etapy, která se vyznačuje velmi intenzivní a různorodou architektonickou činností, v níž dospěl k netradičnímu a vlastnímu názoru na funkční řešení architektury a také vlastnímu názoru na funkcionalismus jako styl.
Schodiště ve vile jsou odlišená
Vstupní vestibul ve spodní části výstupku je poměrně stísněný, z něho vede jednoramenné schodiště do dvorany ve zvýšeném přízemí.
Na zaobleném jižním průčelí je navíc umístěno jednoramenné schodiště vedoucí z úrovně terénu na terasy a odtud do obytného pokoje. Další schodiště, tentokrát z dvorany do podkroví, je dvouramenné a vede i do suterénu. Navzájem odlišená a rozdělená schodiště funkčně zdůrazňují význam obytného patra.
Architektura vily je podřízena funkčnkosti stavby.
Rodina Bartoňů patřila k úspěšným zakladatelům textilního průmyslu na Náchodsku a byla také významným mecenášem náchodské kultury a rozvoje města i jeho okolí.
Po roce 1948 prošla vila mnoha necitlivými změnami, danými především méně vhodným funkčním využitím. Pozdějším vlastníkem vily se stalo město Náchod a vila se tak dočkala své rekonstrukce.
