Hlavní obsah
Oranžová a zelená miska od Aleny Hájkové z roku 2007 a duhová mísa z roku 2004 od Terezy Olšové. Foto: Novinky

Sklo z Železného Brodu už 90 let přispívá k věhlasu českého řemesla

K české kultuře neodmyslitelně patří sklářství a působivé kousky do domácnosti, které plní nejen užitnou, ale i dekorační funkci. Sklářská škola v severočeském Železném Brodě letos slaví 90. výročí svého založení a tak máme možnost vidět výběr mistrovských kousků na výstavě v Praze. Expozice představuje širokou a pestrou kolekci skleněných váz, mís a jiných interiérových prvků.

Oranžová a zelená miska od Aleny Hájkové z roku 2007 a duhová mísa z roku 2004 od Terezy Olšové. Foto: Novinky
Sklo z Železného Brodu už 90 let přispívá k věhlasu českého řemesla

Na výstavě je k vidění pestrá paleta skleněných užitných předmětů provedených snad všemi sklářskými technologiemi, v nichž se snoubí skvělé řemeslné zpracování s výtvarnou invencí.

Současné umělecké práce studentů školy můžeme vidět v kontrastu s významnými díly z počátků školy, které navrhovali její významní pedagogové.

Atypické tvary a sytá barevnost zaujmou na první pohled

Práce zaujmou zajímavými tvary i výraznou sytou barevností. Nechybí mísy nepravidelných tvarů, velkých hmotností i šokující barevnosti. Pobaví váza s názvem Slepice i talíř s názvem Mafiáni.

Talíř s názvem Mafiáni z roku 2009 od Barbory Nečáskové.

Foto: Novinky

"Po roce 1989 se často objevuje prorývání barevně vrstveného skla," říká Antonín Langhamer, jeden z kurátorů výstavy. Množství originálních nádob organických tvarů vzniká na škole dodnes.

Lhotský a Libenský

Se školou v Železném Brodě jsou spjata významná jména - jako například Stanislav Libenský, který byl ředitelem školy celých deset let. "Ředitel Stanislav Libenský ovlivnil školu organizačně, pedagogicky a umělecky," tvrdí Langhamer.

Libenský je autorem desítek skleněných objektů, které jsou zastoupené v mnoha světových i tuzemských muzeích a galeriích. V Praze si od něj můžete prohlédnout třeba fasádu Nové scény Národního divadla ze skleněných dlaždic. [celá zpráva]

Originální mísa od Brigity Jarošové z roku 1998.

Foto: Novinky

Školu absolvoval i Zdeněk Lhotský, další ikona moderního sklářství. V jeho tvorbě můžeme obdivovat tavené skleněné plastiky, vitráže, kresby, grafiky, kovové plastiky i realizace do architektury.

Podílel se také na řadě interiérových realizací a je zastoupen v řadě významných českých i světových sbírek.

Soubor nádob od Zdeňka Sochora z roku 2003.

Foto: Novinky

Skleněné objekty ilustrují cestu školy a tím i moderního českého skla za světovou proslulostí od art deca až po nejnovější trendy výtvarného pojetí tohoto ušlechtilého materiálu. "V tématech určených do moderních interiérů vidíme seriózně míněné výpovědi i specifický humor, v pojetí bohatou dekorativnost i minimalismus," dodává Langhamer.

Kurátory výstavy jsou Antonín Lanhgamer a Milan Hlaveš. Podle nich tkví budoucnost českého sklářství v udržení tradice a v dalším rozvíjení mezinárodně ojedinělého systému odborného vzdělávání.

Vázy od Lucie Táborské z roku 2003.

Foto: Novinky

Expozice zaujme dobrou instalací objektů, které jsou vystaveny na umělé kožešině. Ta trefně podtrhuje charakter skla jako křehkého artiklu. Výstava trvá až do 19. září 2010 ve výstavním sále Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (17. listopadu 2, Praha 1), otevřeno je denně kromě pondělí.

Sklářská škola v Železném Brodě

Škola byla založena roku 1920 jako třetí odborná sklářská škola v severních Čechách, ale první, na níž se učilo česky.

Škola proslula inovátorskou technologií tavení skla ve formě, která je světovým unikátem a je jedním ze zásadních příspěvků sklářskému umění. Jméno škole přinesla i popularizace dekorativních železnobrodských skleněných figurek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků