Hlavní obsah
Vila s adresou: Plzeň, Klatovská třída 19, čp. 289 Foto: Archiv publikace Slavné vily Plzeňského kraje

Semlerův dům vznikl spojením dvou objektů, slávu mu přinesl interiér navržený Adolfem Loosem

Plzeňský Semlerův dům vznikl spojením na sebe navazujících domů. Při přestavbě domu byl hudební (dámský) salon, který byl součástí bytu Hugo Semlera v prvním patře, vytvořen podle návrhu slavného architekta Adolfa Loose. Byt je pozoruhodný propojením moderních a klasických prvků.

Vila s adresou: Plzeň, Klatovská třída 19, čp. 289 Foto: Archiv publikace Slavné vily Plzeňského kraje
Semlerův dům vznikl spojením dvou objektů, slávu mu přinesl interiér navržený Adolfem Loosem

Dvoupatrový řadový dům na východní straně Klatovské třídy v Plzni vznikl spojením domů čp. 289 a 691. Starší dům byl postaven před rokem 1876 pro Václava Smolíka. Novější dům byl dokončen v roce 1881. Jeho stavebníkem byl Emil Naschla, který zřejmě v roce 1891 domy spojil a nechal postavit druhé patro.

Ve 20. století získal dům továrník Šimon Semler. Stavebním úřadem byla povolena proměna domu, umístění ústředního vytápění a nová fasáda z tvrdého cementu břízolitu.

Dům dobře zapadl do okolního prostředí.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Plzeňského kraje

Přízemí bylo upraveno na kanceláře Semlerovy firmy, v prvním a druhém patře byly dispozičně skoro stejné byty, jeden v každém patře. Současně byl nově upraven schodišťový prostor a průjezd.

Přestavbu domu, včetně interiérů, navrhl architekt Adolf Hrussa. Dámský (hudební) salon, který byl součástí bytu v prvním patře, byl realizován podle návrhů slavného architekta Adolfa Loose.

Chloubou obývacího pokoje se stal krb.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Plzeňského kraje

Architekt Adolf Hrussa byl profesorem na německé průmyslové škole v Plzni. Samostatně projektoval byty, přestavby obytných domů a vily pro německy mluvící klientelu. Ve druhé polovině dvacátých let přesídlil do Děčína.

Hudební salon je reprezentačním prostorem řešeným s hodně vytříbeným vkusem. Je typický pro Loosovu tvorbu. Uplatňují se v něm základní Loosovy myšlenky a požadavky na architekturu interiéru.

Dobový snímek ilustruje původní zařízení pokoje.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Plzeňského kraje

Působivá je v něm souhra intimity a velkoleposti, klasického a moderního přístupu. To tvořilo základ Loosova řešení obytné místnosti se společenským významem.

Interiér krášlil nábytek na míru z odolných dřevin.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Plzeňského kraje

Za okupace byl dům zabaven. Provedené úpravy v roce 1941 umožnily přeměnu domu na administrativní budovu úřadu práce. Později v domě zřejmě sídlilo vojenské velitelství. V roce 1942 se vlastníkem stala Německá říše.

Vzhledem k tomu, že Semlerovi byli za okupace zbaveni majetku, usilovali po II. světové válce o jeho vrácení. Dům ale zůstal armádě až do roku 2005, kdy byl převeden na Město Plzeň. Město pak proměnilo stavbu s cílem přemístit sem sídlo American Center Plzeň, Nadace 700 let města Plzně a expozici Patton Memorial Plzeň. V současné době je stavba v rekonstrukci.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků