Hlavní obsah
Vila s adresou: Lanškrounská čp. 74, Moravská Třebová Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Romantický vzhled vily zlatníka Bibuse podtrhla růžová fasáda

Rodinné sídlo zlatníka Carla Bibuse v Moravské Třebové vzniklo v sousedství původní staré vily místní známé zlatnické rodiny Bibusů. Mírně romantický nádech dodávají vile sokl z kyklopského zdiva, přízemní arkýř, lomené části oken a sestava strmých střech, jejichž podobu nepochybně inspirovalo gotické stavitelství.

Vila s adresou: Lanškrounská čp. 74, Moravská Třebová Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje
Romantický vzhled vily zlatníka Bibuse podtrhla růžová fasáda

Řemeslné živnosti zlatnictví, stříbrnictví a ostatní kovovýroby mají v Moravské Třebové dlouholetou tradici sahající až do éry druhé poloviny 16. století.

Nejvýznamnějším podnikem, který zde od závěru 19. století v oblasti kovovýroby působil, byla „soukromá továrna na výrobu stříbrného a postříbřeného zboží Franz Bibus“.

Původní dům majitelů je známý už jen ze snímků

Zlatník Franz Bibus z nedalekého Lanškrouna ve městě založil malou dílenskou výrobu stříbrných řetízků. Její sortiment se později rozšířil také na dózy a šálky, kterými prosperující dílna zásobovala nejen region, ale třeba i Prahu, Brno a Vídeň. Hlavním vyráběným zbožím byly zejména jídelní příbory.

Na přelomu století Franz Bibus vybudoval na parcelách v Lanškrounské ulici rodinný dům v historizujícím stylu a přilehlou továrnu, ve které před první světovou válkou pracovaly až dvě stovky dělníků.

Starší rodinné sídlo Bibusů, známé už jen z fotografií, mělo podobu přízemního neorenesančního domu.

Stará vila Bibusů (vlevo) měla jinou podobu.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Pozvolný útlum závodu, který v dobách své největší slávy patřil mezi nejvýznamnější výrobce stolního nádobí, příborů, čajových podnosů a toaletních a kuřáckých souprav ze stříbra a postříbřených kovů v meziválečném Československu, zahájila hospodářská krize na začátku třicátých let.

Úbytek zaměstnanců i zakázek i další nepříznivé okolnosti přiměly Franze Bibuse, aby podnik prodal. Za války továrna, patřící nové společnosti Metallbau, vyráběla díly pro německá bojová letadla.

Bibusové později postavili téměř přes ulici naproti starému domu modernější jednopatrovou vilu. Stavebníkem se stal Franzův syn Carl.

Nový dům Bibusových zkrášlily hlavně různé výstupky, výklenky apod.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Dům reprezentuje uměřenou podobu „německé“ architektury v meziválečném Československu, jakou přinášela např. tvorba brněnského architekta Heinricha Fanty.

Okna mají velmi dekorativní tvary.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Hypoteticky je možné, že se na stavbě podílel nejtvořivější moravskotřebovský architekt dvacátých a třicátých let Oskar Czepa, který v regionu působil v letech 1920 až 1946.

Czepa byl autorem prvorepublikové kavárny Soukup v Lanškrouně, mnoha válečných pomníků a zřejmě také několika domů s artdecovými fasádami v centru Moravské Třebové. Některá jeho díla pak vykazují s moderní Bibusovou vilou nejen překvapivě shodné rysy, ale i umělecké pojetí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků