Hlavní obsah

Rajnišova neakademická prezentace české scény na Bienále v Benátkách

Novinky, Kristýna Křížová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Martin Rajniš tvrdí, že architektura je dnes v krizi a že místo futuristického designu a přehnané estetiky je třeba se inspirovat hlubokými zákony přírody. Stavby tak buduje bez "zbytečných" nákladných „eko“ technologií. Tento směr uvažování o architektuře předvádí celému světu v Benátkách. Čím vším chce Rajniš zaumout?

Článek

Martin Rajniš vyhrál soutěž, kterou vyhlásila Národní galerie v Praze a s expozicí E-mrak + Zlatý řez tak reprezentují Českou republiku na  Bienále architektury v Benátkách.

Expozice má vzdávat hold krásám přírody a nese název "Přirozená architektura". Rajniš na Bienále představuje ve zmenšeném měřítku dřevěné rozhledny, kterými se v tuzemsku nejvíce proslavil.

Rajnišova expozice je založena na ekologických a přírodních materiálech. Hlavní roli samozřejmě hraje dřevo, materiál, který je pro Rajniše tolik typický. Společný česko-slovenský pavilon na letošním 12. ročníku Bienále architektury je jednou z více než 50 zahraničních expozic.

České expozici dominují zmenšeniny Rajnišových staveb

České expozici dominují dřevěné stavby Martina Rajniše. Jedná se o cca čtyřmetrové modely v měřítku 1:6 realizovaných staveb v České republice jako je Stodola Maxov, Věž Blanka a Věž Scholzberg v Jizerských horách, Věž Mamka v Krušných horách, Věž Bára II v Chrudimi aj.

"Přirozená architektura je „živá“, a proto není výstava navržena jako muzejní expozice, ale jako autentické prostředí. Expozice je doplněna promítáním filmu o stavbě věží a cestě do Benátek i vzniku celého projektu,“ říká architekt Martin Rajniš.

Architektura, jež v zahraničních časopisech chybí

„To co chceme ukázat, není akademický pohled na českou architekturu. Není to výstava architektů pro architekty, ale výstava stavitelů pro lidi. Je to divoký záznam budování staveb – nestaveb, záznam kousku života. Ukazujeme to, co není v zahraničních časopisech, to, co je skoro ze třetího světa, ale vzniká v naší kotlince,“ dodává Martin Rajniš.

Rajnišův architektonický směr respektuje samotnou přirozenost přírody a staví elementární architektonické základy bez zbytečných nákladných „eko“ technologií.

„Architektura prožívá krizi. Je nutné začít tvořit jiná díla: místo futuristického designu a přehnané estetiky se inspirovat hlubokými zákony přírody. Ponořit se do prostředí, do systému, ze kterého jsme povstali. Sto tisíc generací jsme žili v přírodě a pouhých sto nebo dvě stě generací žijeme v civilizaci," tvrdí Rajniš.

"Pokud hledáme společnou řeč se všemi lidmi na zemi, pokud chceme, aby současná architektura byla příjemná, budou logickým výchozím bodem právě přírodní principy. Příroda je neuvěřitelnou pokladnicí geniálních konstrukcí, tvarů, barev, systémů i nahodilostí. Ukazuje nám, jak žít s chybami a nezpůsobit katastrofu,“ říká Martin Rajniš.

Pozornost vzbudila Poštovna na Sněžce

Architekt a urbanista Martin Rajniš je známý hlavně jako spoluautor nové Poštovny na Sněžce (s Patrikem Hoffmanem – atelier H.R.A). Po studiích nastoupil do Liberecké "Školky architektury" architekta Miroslava Masáka a Karla Hubáčka při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.

Současné projekty profesora Rajniše jsou většinou ze dřeva a jsou prostorné, vzdušné a prosvětlené.

Letošní ročník architektonického Bienále nese název "Lidé se setkávají v architektuře". Sekci architektury v Benátkách letos připravila architektka Kazuyo Sejima, letošní spolulaureátka Pritzkerovy ceny. Výstava s názvem "Lidé se setkávají v architektuře" je k vidění v Palazzo delle Esposizioni della Biennale (Giardini) a v Arsenale.

"V roce 2010 by na Bienále měly být v popředí úvahy o architektuře," říká ředitelka Kazuyo Sejima.

"Jednadvacáté století začalo teprve nedávno a dochází k mnoha radikálním změnám. Může architektura vůbec v tak rychle se měnícím se kontextu objasnit nové hodnoty a nový životní styl? Doufejme, že tato akce představí možnosti architektury, i možnosti plurality přístupů, kdy každý z nich reprezentuje odlišný způsob života," dodává.

Bienále architektury v Benátkách

Architektura je dnes oficiální součástí Bienále. Nejvýznamnější cenou této sekce Bienále je Zlatý lev. Laureát této ceny, udělované za celoživotní přínos, je letos už znám, je jím holandský architekt Rem Koolhaas, držitel Pritzkerovy ceny za architekturu z roku 2000. Významný představitel disharmonické dekonstruktivistické architektury si tak za své masivní a monumentální stavby cenu nepochybně zaslouží.

Bienále v italských Benátkách je možné navštívit až do 29. listopadu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám