Příběh knížecí hájovny

Sympatičtí manželé se třemi dětmi se rozhodli pro radikální krok. Pořídit si venkovskou chalupu, a to na samotě. Pracovně jsou v kontaktu s lidmi a cítili, že jim prospěje ticho, příroda, jiný styl života. Vybalancovat svoje vnitřní já, dát ruce z klávesnic, vyjít před chalupu a upéct třeba bábovku v pravých kachlových kamnech...

Stará hájovna byla v dezolátním stavu, zdi byly zvenku do půlky plesnivé a mokré. Dlouho byla neobydlená, pak se v ní vystřídalo několik majitelů a sloužila většinou jako letní chalupa. Novodobí majitelé ji však chtěli využívat celoročně, a tak řešili nejdříve vytápění.

„Byla zde pouze kamna, proto jsme instalovali závěsné topení, podlahové přibylo při pozdější rekonstrukci," vysvětluje majitel.

Pak se vrhli do opravy fasády s tím, že chtěli zachovat její původní vzhled, nenarušovat venkovský ráz a styl. Původní hájovna tedy byla opravená nejdříve zvenku a interiér ji teprve čekal.

I když to není běžný postup, manželé si dnes rozhodnutí pochvalují. Žít v hájence a pak teprve ve velkém rekonstruovat, mělo své výhody. Sžili se s ní, "osahali" si ji, věděli, co přesně chtějí, co potřebují.

Proměny původního interiéru v útulné bydlení se s nadšením a energií sobě vlastní chopila naše hostitelka. Střecha a exteriér byly zase výsadou jejího muže.

I když nebyla daná regulativa od památkářů a majitelé měli volnou ruku, rozhodli se pro klasické bobrovky. „České chalupě sluší pálená keramika. Má zde svoji tradici, krovy jsou na to připravené, dobře udělané," vysvětluje majitel. Stejně tak zachovali dřevěná okna, ovšem ta jsou po dokonalé renovaci - natřená a nalakovaná.

V rámci vnitřní rekonstrukce se vyměnily i rozlámané a vyhnilé schody, z podlahy se strhlo linoleum ze 70. let, které nahradila nová dubová dřevěná podlaha ve velkém formátu.

Manželé velmi oceňují i stavební firmu se šikovnými lidmi, protože jim mnohokrát nabídli lepší řešení, pomohli a skvěle poradili. Ručně, bez použití bagru, který by poškodil pozemek, vykopali jímku, hájenku „rozebrali“ na holé zdi, odvezli shnilá prkna, suť, správně instalovali rozvody vody, provedli hydroizolaci, zbavili chalupu vzlínající vody. Vše rychle a ve vysoké kvalitě.

Kachlová kamna jsou jedinečný solitér, který k hájence patří. Sálají pohodou, sounáležitostí a spojují v sobě dvě vzácné vlastnosti: skvěle vypadají a zároveň jsou užitečná.

Majitelé mají hned dvoje a plánují třetí. V kuchyni je kachlový sporák, který kopíruje ten původní. Je v krémové barvě, s moderní technologií. Má zvětšené topidlo a dvě trouby.

„V jedné části peču buchty a v druhé maso. Je to paráda, využívám této přednosti moc ráda. Na chalupě nic v hrncích nemíchám, kulinařím tak, že zapékám," říká majitelka. „A přitom spálím minimum dřeva."

Další kachlová kamna jsou v obývacím pokoji. Tyčí se do výšky a se ctí dostojí svému pojmenování "sloupová". I když paní domu chtěla původně kulatá, menší.

„Majitelé si přáli kamna s krbovou vložkou, která jsou napojená na teplou vodu, vyhřívá se s ní podlaha. Vložka by se ale do kulatých kamen nevešla, takže tvar a rozměr byl jasný," vysvětluje Jitka Pokorná z firmy Fire Factory SE, která ve spolupráci s kamnářstvím Hanuš kachlová kamna dodala. Doporučila ale typ ve světlém odstínu, aby v prostoru působila subtilně.

V procesu výroby jsou i poslední kamna, jež přijdou do jídelny s klenutými stropy. Původně zde kachle byly, ale ve špatném stavu. Ta nová se plánují s klasickým dekorem ledňáčka (větrací kachel) a ve stylu secese.

Koupelna má tři prvky, které na sebe strhnou pozornost: samostatná vana, velké zrcadlo a marocký štuk na stěně. Jsou symbolem čistého designu a nadčasovosti.

Majitelka udělala dobře, když si prosadila, že bojler půjde do sklepa, pračka se schová za dvířka a sprchový kout zkrátka nebude.

„Při rekonstrukci nezůstalo v koupelně takřka nic, vyvezla se původní podlaha a začalo se od píky. Manžel se nejdříve zhrozil, ale teď jsme s koupelnou moc spokojení,“ pochvaluje si.

Nenucenou eleganci venkova přináší do chalupy decentní odstíny, jemné květinové vzory, nádech patiny, poctivé materiály, retro styl.

„Nechala jsem přečalounit křesílka novou kvalitní látkou, vybrala jsem potahy na polštáře. Byla to pro mě moc hezká práce, kterou jsem si s chutí užívala,“ říká majitelka. A my obdivujeme její vkus, který dokládá i výběr solitérní patinované komody a stojací lampy.