Hlavní obsah

Pocta České komory architektů patří Janu Bočanovi, in memoriam

Novinky, Kristýna Křížová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poctu České komory architektů za rok 2020 dostane za své celoživotní dílo český architekt Jan Bočan. Významné ocenění získává in memoriam za svou mimořádnou architektonickou tvorbu i za dlouholetou pedagogickou činnost na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Foto: Archov Galerie Jaroslava Fragnera a Daniely Bočanové

Dílo architekta Jana Bočana před lety představila zdařilá výstava připravená sdružením Člověk a Prostor a architektovým spolupracovníkem Zdeňkem Rothbauerem. Výstava zmínila i architektovu tvorbu v Troji.

Článek

Architekt Jan Bočan zemřel v roce 2010 ve věku 73 let. V začátcích své kariéry užíval výrazné betonové tvary a konstrukce, které sám řadil do období brutalismu. Ten se letos opět dostal do módy, tehdy byl ale jedním z nemnoha možných architektonických přístupů.

Oceněním vzdává komora hold význačným osobnostem, které se svou prací a morálním působením významně zapsaly do moderní historie české architektury. Návrhy na udělení Pocty podává každoročně odborná veřejnost včetně členů jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominací pak laureáty vybírá odborná porota.

Foto: Archiv Galerie Jaroslava Fragnera

Původní podoba interiéru haly Hlavního nádraží v Praze je také architektovým dílem.

Porota ocenila i významnou pedagogickou činnost architekta

Bočan pracoval v projektovém ateliéru Konstruktiva, později v ateliéru Beta PÚ VHMP, vedeném Janem Šrámkem. V devadesátých letech založil vlastní architektonický ateliér Bočan & Partners.

Velkou část svého života Bočan věnoval pedagogické činnosti. Spolupracoval také s univerzitami ve Francii, Německu, USA či Kolumbii. S Fakultou architektury ČVUT v Praze byl spojený už od mládí, vystudoval ji v roce 1962 a v roce 1990 se na ni vrátil jako vedoucí ateliéru.

V polistopadovém období byl jedním z klíčových pedagogů určujících směr a způsob vedení ateliérů a výuky architektury v Česku. V roce 2006 byl jmenován profesorem. Z ateliéru Jana Bočana pochází řada architektů, kteří se zdárně prosazují na tuzemské architektonické scéně.

Foto: Archiv Galerie Jaroslava Fragnera

Budova Československého velvyslanectví v Londýně od Jana Bočana.

Ocenění bude slavnostně předáno in memoriam na nominačním večeru České ceny za architekturu v Kotelně v areálu Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou ve čtvrtek 24. června.

Nejdůležitější události v Bočanově kariéře

1966–1971 – Cestovní kanceláře ČSA – Paříž, Londýn, Brusel, Kodaň, projekt a realizace interiéru

1969 – Československé velvyslanectví Londýn – Cena za nejlepší realizaci roku v Londýně od Unie britských architektů

1970 – Lázně Lipová, nejlepší projekt roku

1970 – Československé velvyslanectví Stockholm – architektonická soutěž, 1. cena – realizace

1973 – Světová výstava Osaka – expozice Československa

1973 – Hlavní nádraží Praha – architektonická soutěž, 1. cena

1983 – Hotel InterContinental, Praha – projekt a realizace interiéru

2006 – cena za nejlepší realizaci v Tbilisi

Pocta není zdaleka prvním významným oceněním pro tohoto architekta. Za objekt velvyslanectví v Londýně mu byla, spolu s kolektivem autorů, udělena Cena za nejlepší realizaci roku 1971 od Unie britských architektů RIBA. Obec architektů zase v roce 2009 udělila Bočanovi v Národní galerii prestižní ocenění Grand Prix architektů za celoživotní dílo.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám