Pět tipů, jak omezit hluk pronikající do domácnosti zvenčí

„Lékařské experimenty prokázaly, že hluk během spánku způsobuje změnu tepové frekvence, aktivity mozku i doby trvání jednotlivých spánkových stadií. Studie u lidí žijících v oblastech s vyšší hladinou nočního hluku ukazují statisticky i významně vyšší spotřebu léků na spaní. Citlivější vůči působení hluku jsou starší lidé, děti, těhotné ženy, lidé pracující na směny nebo lidé trpící některými chronickými chorobami,“ upozorňuje Tomáš Sysel, odborník z Institutu zdravého bydlení.

Omezení množství hluku, jenž proniká do našich domovů, je tedy otázkou nejenom naší pohody, ale doslova našeho zdraví. „Lze tak zabránit sekundárním onemocněním souvisejícím se stresem, jako je srdeční infarkt nebo mrtvice. Také se zvyšuje naše psychická pohoda a snižují se další potíže, jako jsou poruchy trávení, bolesti zad, problémy se spánkem, migrény, poruchy učení u dětí, související právě se stresem,“ dodává Sysel.

Nad rizikem přílišného prostupu hluku do interiéru domu je ideální uvažovat už při plánování stavby, tedy při výběru vhodného materiálu pro obvodové zdivo. Od něj stavebníci očekávají především to, že udrží uvnitř stavby teplo. V hlučných částech města je ovšem neméně důležitá právě i jeho schopnost tlumení hluku. Nejnižší normou přípustná hodnota tzv. vzduchové neprůzvučnosti (Rw) je 33 dB.

Z tohoto hlediska nejlepší cihly při skladbě do 33 cm a zdění na maltu však mohou mít neprůzvučnost až 58 dB. Vždy je však třeba tuto charakteristiku porovnávat i s dalšími vlastnostmi konkrétního typu cihly. Proto je dobré volbu zdicího materiálu pro budovy stavěné v hlučném prostředí konzultovat s odborníkem.

Akustické parametry obvodového zdiva lze navíc vylepšit i vhodně zvolenou technologií zdění. Například tenkovrstvá malta má o něco lepší akustické hodnoty než zdicí PU pěna systému Dryfix. Ani její použití však nemusí být chybou.

„Například v kombinaci s cihlami Porotherm T Profi, které snadno poznáte podle vložené minerální vaty do vnitřních otvorů cihly, docílíte skvělých akustických vlastností už při použití nejužšího zdiva,“ ujišťuje Jan Huber ze společnosti Wienerberger.

Bez pomoci ale nezůstávají ani ti, kdo se nastěhovali do již hotového domu a neustálý ruch z okolí zaznamenali, až když bylo pozdě. V takovém případě jsou řešením předstěny ze sádrokartonu. „Pokud k vám nepříjemný hluk proniká, zvolte akustické sádrokartonové desky. Díky neprůzvučnosti až 78 dB vám zajistí, že z vedlejšího bytu nebo zvenku nic neuslyšíte,“ vysvětluje Robert Hošek z Rigipsu.

Samotný sádrokarton (SDK) je ale prvním stupněm k dokonalému tichu. Tím druhým je doplnění desek ještě o vrstvu vyplněnou izolací z minerální či skelné vlny. „Jedná se o takzvané sendvičové řešení, které je v současné době nejlepší variantou pro kohokoliv, kdo právě uvažuje o stavbě dodatečné akustické předstěny k již stávajícímu obvodovému zdivu,“ vysvětluje Karel Sedláček z divize Isover.

Laicky řečeno jde o přidání vrstvy izolace na stěny, které je třeba odhlučnit. Obdobným způsobem se postupuje i u stropů. „Je to jednoduchá konstrukce: na stěnu nebo strop se namontují kovové nosné profily, do nich se umístí akustická izolace z minerální vlny a zaklopí se sádrokartonovou deskou,” popisuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace AVMI.

O tom, že i ve starším panelákovém bytě lze dosáhnout výrazného zvýšení akustického komfortu, ostatně vypovídá měření výrobců sádrokartonu s nezávislým Technickým a zkušebním ústavem stavebním v Praze. Před instalací akustických SDK desek a vhodné izolace v panelovém domě v jedné místnosti naměřili vzduchovou neprůzvučnost 47 dB. Po instalaci došlo ke zvýšení o 6 dB, na hodnotu 53 dB – což už je značný rozdíl.

K prvkům stavby, které mohou snížit množství hluku přicházejícího z rušného okolí do interiéru, patří vstupní dveře. Kromě zřejmé funkce zabezpečení domácnosti proti nevítaným návštěvám jejich výrobci zlepšují  i parametry týkající se zvukotěsnosti.

„Zvlášť v případech, kdy stojí dům na hlukově exponovaném místě, jako třeba blízko silnice nebo rušné ulice, se u dveří zaměřte na dveřní výplň. Ta je hlavní částí vchodových dveří a k dispozici jsou varianty v certifikovaném provedení se zvýšeným zvukovým útlumem,“ vysvětluje Stanislav Obyt, obchodní ředitel společnosti VP trend. A doplňuje: „Naše dveřní výplně s certifikovaným jádrem se zvukovým útlumem 35db utlumí hluk zvenčí až o 35db, což je hodnota stejná jakou mají například pracovní sluchátka určená pro práci v extrémně hlučném prostředí.“

Velké množství hluku z ulice přichází do bytů a domů okny. Ta ovšem mohou izolovat interiér nejenom před tepelnými ztrátami, ale právě i před zvuky.

„Za účelem snížení hladiny vnějšího hluku pronikajícího do interiéru jsme pro naše okna vyvinuli speciální úpravu Klidea. Okna v tomto provedení jsou osazena speciálním vrstveným zvukově izolačním trojsklem, díky němuž dokážou utlumit hluk oproti těm běžným až o 70 %. Benefitem je také jejich větší bezpečnost proti rozbití či vloupání,“ říká Milena Tomčíková ze společnosti Vekra. Zvukově izolační úpravu lze mít u oken vyrobených z kteréhokoli materiálu.

Izolačními skly to ovšem nekončí. Má-li okno opravdu dobře bránit prostupu hluku dovnitř domácnosti, je neméně důležité i jeho těsnění, které by mělo být tzv. středové a v neposlední řadě musí být okna také správně namontována za použití speciální akustické montážní pěny.

Hluk ovšem vniká do interiéru také při každém otevření oken. I tomu lze však do jisté míry zabránit. Tam, kde je instalovaná rekuperace, je ztišení hluku z ulice jednou z doplňkových výhod. Není totiž pak už potřeba větrat tradičním způsobem, tedy právě otevřením oken.

Jednodušším řešením než rekuperace je instalace tzv. větrací jednotky. Ta je kompaktní, umísťuje se obvykle do blízkosti oken a funguje jako malá lokální rekuperační jednotka. „Větrací jednotky nabízejí i řadu doplňkových funkcí, jako je například ochrana před vlhkostí, útlum hluku, filtrace vzduchu či rekuperace tepla. Výhodou je také jednoduchá montáž a údržba,” uvádí Martin Preclík ze společnosti Korado.