Článek
Penziony v Bílé čtvrti (Avion, Viola, Radun, Iva) navrhl na sklonku dvacátých let minulého století architekt Bohuslav Fuchs. Funkcionalistické stavby neměly zatím v architektuře lázní zastoupení.
Vícepatrová stavba má velmi nadčasovou podobu.
Penziony vzbudily již při realizaci pozornost pro svou nevšední podobu a tato část lázní tak byla nazvána podle bílé barvy jejich fasád.
Protokol o povolení výstavby vil v blízkosti léčebného pramene Aloiska byl podepsán v roce 1927.
Architekt volil čisté jednoduché linie.
Způsob zastavění navrhl Bohuslav Fuchs, který důsledně řešil optimální a ekonomické využití parcel i začlenění staveb do lázeňského prostředí. Zakládací podmínky ve svahu a blízko podloží pramene byly komplikované a bylo nutné přistoupit k řadě opatření.
Dobový snímek ilustruje střídmé zařízení interiérů.
Fuchs nejdřív navrhl jen jednu z těchto vil – penzion Avion. V následujícím roce se zástavba rozšířila a další penziony Violu, Ivu a Radun. Všechny tři měly podobné členění na část obytnou, část s byty pro hosty a část společenskou.
Architekt objekty doplnil otevřenými i krytými balkóny a terasami. Domy tak částečně otevřel do okolní přírody. Kaskáda odpočinkových teras a ustupujících podlaží je nejvýraznější u penzionu Radun, který patří k vrcholným Fuchsovým dílům.
Penziony mají jen výraznou skleněnou dekoraci.
Architekt v Luhačovicích uplatnil svůj vynikající smysl pro prostorovou kompozici. Stavby působí přirozenou elegancí. Na příkladu Bílé čtvrti zdařile předvedl, jak se dají stavět vícepatrové nájemné vily ve svažitém terénu bez narušení přírodní scenerie.
Fuchsovy stavby v Luhačovicích byly nadčasové, i dnes působí nesmírně moderně, na rozdíl od soudobých realizací v Bílé čtvrti, které necitlivě narušily její původní estetický i výtvarný charakter.
