Článek
Ani jedna ze stavebních úprav si nekladla za cíl potlačit minulou přestavbu nebo podobu vily naopak ujednotit. A tak je možné snadno rozlišit jádro původního domu.
V interiérech se zachovala řada historických prvků – dlažby, dveře, okna, dokonce i keramický obklad na toaletě.
Dekorativní prvky pergoly rozhodně stojí za pozornost.
První podlaží vily je zděné, patro hrázděné (prostor mezi nosnými trámky je vyplněn materiálem bez nosné funkce), štíty střech pokrývá bednění z prken.
V přízemí bývaly čtyři pokoje včetně jídelny a pánského salónu, a o patro výš čtyři ložnice a reprezentační salón.
Ornamenty už mají svou patinu.
Roku 1886 se dům rozšířil do zadní části pozemku. Následující přístavba ještě připojila předsíň a čtyřbokou věž se záchodem.
Fasádu zdobí dekorační prvky inspirované lidovou architekturou.
Půvabnou památkou na secesní období je vybavení někdejšího pokoje továrníkova syna. Vestavěný rohový sekretář zdobí kování a vitraj (plocha vyplněna různými skly) s charakteristickými rostlinnými motivy.
K jednoznačnému určení autorství vily nejsou dostupné prameny. Pro Josefa Petrovského ale mluví řada faktů - byl mimo jiné Lüdersdorfovým dvorním architektem. Navrhl pro něj i budovy továrny.
Nábytek vily byl zvolen v jednotném stylu.
Roku 1886 Petrovský nakreslil i dochovaný návrh na rozšíření vily. Mezi architekturou vlastní vily a přístaveb je ale velký rozdíl.
Zatímco pozdější přístavby jsou v neorenesančním stylu, původní vila má prvky historismu. Základní rysy domu také vycházejí z neorenesance, fasádě ale dominují dekorační prvky převzaté z lidové architektury – hrázdění ozdobené dřevořezbami, desky s prořezávanými ornamenty na zábradlí, římsách. Výzdoba pak vrcholí na štítech.
