Hlavní obsah
Libeňský most Foto: Novinky

Možná náhrada za Libeňský most v Praze aneb Inspirace světovými unikáty

Vyhrocený spor o to, zda má být pražský Libeňský most zbourán, či zachován, má zastánce na obou stranách. Mnoho obyvatel Prahy se proti jeho likvidaci staví s odkazem na historickou, uměleckou i společenskou hodnotu. Podporovatelé odstranění mostu poukazují naopak na to, že se metropoli takto nabízí možnost získat v dané lokalitě zcela novou památku, která by se mohla stát chloubou Prahy. Inspiraci přitom budoucí architekti mohou najít na mnoha místech světa.

Libeňský most Foto: Novinky
Možná náhrada za Libeňský most v Praze aneb Inspirace světovými unikáty

Situaci podobnou té v Praze řešili před časem v kanadském Edmontonu. Tamní železný most Walterdale byl po 100 letech provozu už příliš zchátralý na to, aby jej mělo smysl opravovat. Město se proto rozhodlo nahradit ho novou stavbou. Na svých stránkách obyvatele podrobně informovalo o každém kroku a pro větší přehlednost připravilo i názorná videa ukazující, jak výměna krok za krokem proběhne.

Práce začaly v roce 2013 a ke konci roku 2017 skončily. V současnosti je nový most již v provozu, ať již pro automobily nebo pro pěší. K mostu byla postupně přesměrovávána doprava na obou stranách koryta Severní Saskatchewanské řeky.

Nový železný most Walterdale v Edmontonu

Foto: Profimedia.cz

Samotný most je tvořen dvojicí oblouků překlenujících řeku, na nichž je zavěšen vlastní přejezd. Ten tvoří jednosměrná tříproudová vozovka a také stezka pro pěší. Ze strany pak k mostu přibíhá ještě jedna, samostatná pěší stezka, která řeku překračuje v půloblouku.

Původní železný most Walterdale v Edmontonu

Foto: Profimedia.cz

Za inspiraci si lze nepochybně vzít i rekonstrukci Sarajevského mostu ve španělské Barceloně a dle jejího vzoru vytvořit podobný, tzv. zelený most. Tento projekt svého času vzbudil velký zájem médií, protože jeho autoři, architekti ze studia BCQ arquitectura Barcelona, do něj zakomponovali zelené pergoly (v současné chvíli již pomalu začínají obrůstat), boky proměnili v zelené stěny osázené spoustou květin a také pozměnili prioritu jeho uživatelů, jimiž jsou nově pěší a teprve na druhém místě zůstali motoristé.

Povrch mostu je opatřen vrstvou fotokatalytického betonu pohlcujícího oxid uhličitý ze vzduchu a rozkládající jej na nezávadné látky. Díky rostlinám a této vrstvě tak most aktivně přispívá ke zlepšení ovzduší v dané části města.

Nová podoba Sarajevského mostu v Barceloně.

Foto: BCQ arquitectura barcelona

Těleso mostu je vybaveno fotovoltaickými panely, čímž se minimalizují náklady na jeho osvětlení v noci. Svítidla jsou pak samozřejmě osazena LED zdroji.

Na mostě se změnila priorita uživatelů. Povrch je tvořen fotokatalytickým betonem, který rozkládá oxid uhličitý ze vzduchu na neškodné látky.

Foto: BCQ arquitectura barcelona

Jako příklad velice nevšedního řešení mostu ve městě je možné si vzít dostavovanou severní stanici Køge v Dánsku. I ta se těší velkému zájmu veřejnosti a médií. Navrhly ji společnosti Cobe, Dissing+Weitling a Cowi.

Ve skutečnosti jde o lávku, která zajišťuje přístup k vysokorychlostním vlakům, lokálním vlakovým spojům a také na dálnici. Má podobu tubusu o délce 225 metrů. Ten se táhne přes veškeré propojované elementy, v okolí jej doplňuje navíc park a nádraží.

Stanice se má stát dopravní křižovatkou.

Foto: COBE, Dissing+Weitling, Cowi

Ačkoli jde o „pouhý” most pro pěší, ve skutečnosti se při plném využití stane enormně využívanou tepnou. Podle předběžných výpočtů jím má denně projít na 90 tisíc lidí!

Severní nádraží Køge postaví studia COBE, Dissing+Weitling a Cowi.

Foto: COBE, Dissing+Weitling, Cowi (4x)

Také tento projekt sází na blízkost přírody, interiér tubusu bude vytvořen z přírodních hřejivých materiálů. Z vnější strany pak bude pokryt perforovanými ocelovými plechy.

Světová nej...

Zaslouženou pozornost veřejnosti a médií si prakticky od zahájení své konstrukce v roce 2013 udržuje nejvyšší most světa, čínský Pej-pchan-ťiang, klenoucí se na údolím řeky Pej-pchan a spojující dvě čínské provincie Kuej-čou a Jün-nan.

Most zkracuje obyvatelům obou provincií cestu z města Liou-pchan-šuej do Sü-jan-wej z pěti hodin na necelé dvě. Ačkoli bývá označován jako nejvyšší most na světě, není to tak úplně pravda. Tento titul má pouze tehdy, počítá-li se za výšku mostu vzdálenost jeho plochy od hladiny řeky v údolí. Ta činí 565 metrů. Ovšem je třeba vzít v úvahu, že samotné údolí má hloubku kolem 500 metrů.

Most Pej-pchan-ťiang

Foto: Profimedia.cz

Čínský most je dlouhý 720 metrů a je součástí dálnice Chang-žuej, která měří 3405 km a spojuje město Chang-čou na jihu země s Žuej-li ležícím na hranici Číny a Barmy. Jeho výstavba trvala společnosti CCCC Highway Consultants tři roky a stála v přepočtu zhruba 2,6 miliardy korun. Otevřen byl poslední den roku 2016.

Nejvyšším dálničním mostem v Evropě je pak francouzský viadukt Millau. Právě tento most bývá někdy považován za skutečně nejvyšší na světě, neboť mu „nepomáhá” hluboké údolí pod ním. Navrhli jej architekti britského studia Foster + Partners.

Most je zavěšený na sedmi pilířích a jeho celková délka činí 2460 metrů. Jeho nejvyšší pilíř měří 343 metrů (což je více než Eiffelova věž s 324 metry), vozovka je v tomto místě 245 metrů nad povrchem země. Most překračuje řeku Tarn u města Millau. Most nemá rovný tvar, stáčí se do oblouku.

Viadukt Millau

Foto: Profimedia.cz

K nejzvláštněji vyhlížejícím mostům na světě patří určitě most Laguna u vesnice Garzón v Uruguayi. V porovnání s předchozími čtyřproudými díly vypadá jako státní silnice, ovšem jeho dominantním prvkem je kruh, který dva silniční proudy mezi sebou uzavírají.

Most je dílem uznávaného uruguayského architekta Rafaela Viñolyho. Cílem zdánlivě nesmyslného tvaru mostu je snaha zpomalit projíždějící řidiče, aby si mohli pořádně užít výhled na lagunu, kterou most překračuje. Stavba mostu trvala pouze 12 měsíců, dílo nahradilo tradiční raftový přívoz.

Most Laguna v Uruguayi

Foto: Profimedia.cz

Nejdivočejší jízdu si pak nepochybně užívají motoristé na japonském mostě Ešima Ohaši, jenž přetíná jezero Nakaumi. Kvůli lodím projíždějícím po dním museli architekti navrhnout jeho nájezdovou rampu s úhlem stoupání (či klesání) 6,1 procenta na jedné straně a 5,1 procenta na straně druhé.

Jízdu přes most slabší povahy připodobňují k jízdě na horské dráze. Betonový most, který je třetí největší svého druhu na světě, je dlouhý 1,7 km, spojuje města Matsu a Sakaiminato a tím i provincie Šimane a Tottori.

Japonský most Ešima Ohaši je jen pro silné nátury.

Foto: Profimedia.cz

Zajímavé řešení - 3D tisk
Nové výrobní technologie využívající metody 3D tisku pronikají do stavebnictví v posledních letech čím dál intenzívněji. Ani mosty nejsou výjimkou. První takto vyráběné přemostění vzniká v nizozemském Amsterodamu. Po delším utajování, kde přesně má být most vztyčen, je v současnosti již známo, že překlene jeden z nejstarších a nejznámějších kanálů - Oudezijds Achterburgwal. Společnost MX3D však nepoužívá běžné tiskárny pracující s materiály na bázi plastu, ani stroje kladoucí na sebe vrstvy rychle schnoucích cementových směsí. Holanďané svůj most tisknou z oceli. V současnosti mají hotovou jeho první verzi, kterou hodlají přes léto testovat, ať již kvůli zátěži, z hlediska strukturálních vlastností atd. Na podzim by měl být most, včetně elegantních spirálovitých zakončení, hotov, jeho instalace je naplánována na začátek roku 2019.

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků