Hlavní obsah

Lidová secese architekta Dušana Jurkoviče je luhačovickým pokladem

Málokdo ví, že Luhačovice jsou místem, pro nějž Česká republika zažádala UNESCO o zápis na seznam světového dědictví. Jedním z důvodů je ojedinělá směs architektonických stylů, na něž lze zejména v lázeňské části narazit. Nejvýrazněji působí stavby architekta Dušana Jurkoviče, tvořené v žánru lidové secese. A právě za nimi jsme se s kamerou vypravili.

Lidová secese architekta Dušana Jurkoviče je luhačovickým pokladem

V příjemném prostředí lázeňské části města, kterou mezi sebou svírají lesnaté hřbety, se střídají budovy postavené ve stylu funkcionalistickém, akademické secese, alpském a v unikátním stylu tzv. lidové secese.

Právě posledně jmenované vytvořil architekt Dušan Jurkovič, jenž ostatně navrhl původní koncepci lázeňské části města. Právě podle jeho návrhu jsou mnohé budovy rozmístěny a měla vzniknout zastřešená promenáda, kterou nakonec tehdejší představitelé města nerealizovali atd.

Ačkoli dnes představují tyto stavby velký unikát, jenž je jedním z hlavních důvodů, proč Česká republika zažádala o zařazení lázní Luhačovic na seznam kulturního dědictví UNESCO, v době jejich přípravy se musel architekt něco nadebatovat s tehdejšími představiteli města, kteří k jeho nápadům byli často skeptičtí.

Jurkovičův styl zaujme svou až dětskou hravostí a barevností.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Architekt si ale městečko zamiloval, a tak zde v průběhu let 1902 až 1948 vzniklo hned několik staveb dle jeho návrhů. Nešlo ovšem zdaleka jen o novostavby.

Například nejznámějším objektem lázeňské části Luhačovic je bez nadsázky Jurkovičův dům, jenž v současnosti slouží jako ubytovací zařízení s léčebnými místnostmi, bazénem a vlastní jídelnou.

Jurkovičův dům - výkladní skříň lidové secese

Dům, dříve známý jako Janův, nechal architekt pouze rekonstruovat a upravit ve stylu, v němž smísil motivy místní karpatské lidové tvorby s dekorativními principy secese a vlivy anglického neovernakulárního umění hnutí Arts and Crafts.

Zdi domu zdobí stylizované květinové vzory, v nichž lze rozeznat například motiv bedrníku. Ten byl ostatně Jurkovičovou oblíbenou rostlinou.

Šachta schodiště je z velké části vyzděna tehdy velice módními, na Jurkovičův návrh speciálně vytvořenými luxferami, v interiéru se střídají živé barvy - červená, zelená, modrá a žlutá.

Jurkovičův dům prošel na počátku tisíciletí rekonstrukcí a úpravami.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Originální balneo místnost s původní zlatou vanou a dobovým nábytkem je stále v provozu.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Při rekonstrukci přibyl v Jurkovičově domě prostor jídelny a bazén. Jsou zastřešeny skleněnými pyramidami.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Žádný strop zde není stejný jako v jiných místnostech, v každé je kombinace barev trochu jiná. Živými barvami jsou natřené ostatně všechny dřevěné prvky, sloupky a trámy, po celém domě.

V Jurkovičově domě je zachována také originální balneo místnost, která je v provozu. Hosté se zde setkají nejenom s originálním dobovým nábytkem, ale odpočívat mohou i v původní zlaté vaně. Ta už je velkou vzácností, neboť z někdejších 80 kusů se do dnešních dnů zachovaly pouze dvě.

„Druhou si mohou prohlédnout návštěvníci místního Muzea luhačovického Zálesí,” říká Veronika Jakobová z cestovní agentury Luhanka.

Další Jurkovičovy stavby v lázních

V lázních je možné objevit dohromady šest staveb, pod nimiž je architekt Jurkovič podepsán.

Patří k nim Chaloupka, bývalý kuchyňský dům, která stojí v kopečku nad Jurkovičovým domem a je zařízena i zdobena v podobném stylu. Je to vila Jestřabí, která nyní slouží jako hotel, jehož průčelí nese opět svislý pruh z luxfer.

Nedaleko, po dřevěném mostku přístupný přes Pozlovický potok, stojí Altán. Je to menší dřevěná stavba vyhrazená původně pro lázeňský orchestr, který v něm měl hrát k potěše lázeňských hostů. V současnosti z něj ale hudba zaznívá už jen výjimečně.

Vilu Jestřabí navrhl architekt jako téměř symetrickou stavbu, do středu její čelní fasády vsadil dva svislé pásy luxfer.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Pavilon byl určen pro lázeňský orchestr.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Z bývalého kuchyňského domu vytvořil Dušan Jurkovič Chaloupku.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Stejně jako Jurkovičův dům a Chaloupka vznikly přestavbou starší budovy i Vodoléčebné lázně. Před přestavbou to byl Jestřabský mlýn.

Naopak jako zcela nové stavby navrhl Jurkovič Říční a sluneční lázně, kde použil mírně japonizující prvky.

Velká rekonstrukce ke stoletému výročí

Mnoho staveb prošlo v posledních dvou dekádách pečlivou a náročnou rekonstrukcí a v některých případech také úpravami. Rekonstrukce výrazně prospěla právě Jurkovičovu domu.

Dušan Samo Jurkovič (1868–1947)

Slovenský architekt, etnograf a návrhář nábytku. Hlavní představitel osobité secesní architektury inspirované lidovým stavitelstvím a výtvarným uměním. Proslul originálními stavbami na Pustevnách a Hostýně, lázeňskými objekty v Luhačovicích, domy v Praze, Brně a v dalších městech, podílel se na rekonstrukcích hradů a zámků v Čechách a na Slovensku, navrhoval pomníky, vojenské hřbitovy...

Je autorem téměř čtyř set architektonických návrhů, které dodnes překvapují dokonalostí a úctou k lidovým tradicím. Ne vždy najdou díla vysoce ceněná odborníky stejně vřelou odezvu u široké veřejnosti. V případě Jurkovičovy tvorby to vyšlo – líbí se všem.

(Martina Žáčková, Právo)

„Naše společnost připravila v 90. letech rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2002. K výročí sta let od vzniku první akciové společnosti jsme tento dům uvedli do provozu,” říká Jiří Dědek ze společnosti Lázně Luhačovice, a. s. Náklady na rekonstrukci dosáhly 160 milionů korun.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků