Hlavní obsah
Veškeré úložné prostory v kuchyni se soustředí do skříněk pod pracovní plochou. Foto: Hey!Cheese Photography (8x)

Někdy i velmi dobře sladěný pár má v zásadních oblastech svého života naprosto odlišná očekávání. Jako v případě manželů, kteří oslovili architekty ze studia Hao Design. Muž dává přednost industriálnímu stylu a žena miluje japonský minimalismus v kombinaci se skandinávskou tradicí.

Veškeré úložné prostory v kuchyni se soustředí do skříněk pod pracovní plochou. Foto: Hey!Cheese Photography (8x)
Industriální styl versus japonský minimalismus

Architektům bylo od začátku jasné, že utkání tak rozdílných přístupů k interiéru bude vysilující, zvlášť když musí skončit 1:1.

Pár s malou dcerou koupil byt v novostavbě v rezidenční čtvrti tchajwanského Kao-siungu ještě ve chvíli, kdy bylo možné zasahovat do dispozic a standardu bytu. To bylo pro architekty tou příjemnější částí zakázky.

Strohost neutrálních odstínů, syrových povrchů a industriálních doplňků vyvažuje množství přírodních materiálů, křehkých konstrukcí a dřevěných dekorů.

Komplikace nastaly, až když začali společně s investory řešit celkové vyznění prostoru.

Muž pracující jako inženýr se specializací na ocel si oblíbil industriální styl plný kovu a surových povrchů. Jeho žena letuška zase ráda objevuje kouzla jiných kultur a vzájemně je kombinuje.

Odkládací stolky ze světlého dřeva odkazují na japonskou tradici v oblasti zařizování interiérů.

V interiéru přitom dává přednost jednoduchým tvarům, světlým barvám a přírodním materiálům. Po sérii diskusí se architekti rozhodli zkombinovat šedé odstíny, cementovou stěrku, dlažbu s dekorem kamene a dýhu z mořeného dřeva s výraznou kresbou, aby tak vytvořili šedočernou základnu, která však zároveň odkazuje na přírodu.

Denní zóna bytu propojuje všechny funkční části v jediný kompaktní celek, aniž by prostor působil stísněně.

Kovové detaily běžně používané v rámci industriálního designu pak využili jako doplňky například v podobě konstrukcí stolků ze světlého dřeva nebo odkrytých trubek vzduchotechniky pod stropem.

Dětský pokoj disponuje rozměrnou postelí a pracovním stolem. Slouží však pouze na přespání, přes den je celá rodina pohromadě v hlavním obytném prostoru.

Bílé cementové desky se strukturou dřeva, přírodní dubová dýha a nábytek z masivního dřeva byly vybrány tak, aby do prostoru vnesly světlý japonský styl.

Askeze bez odříkání

Při plánování prostorového uspořádání byla hlavním požadavkem majitelů otevřenost interiéru.

Rozmístění jednotlivých funkčních zón i samotného nábytku je zde uzpůsobeno pronikání přirozeného denního světla velkými okny. Zásadní přitom bylo také eliminovat zbytečné prvky.

Ložnice rodičů působí velkorysým dojmem vzhledem k minimu použitého nábytku.

„Zjednodušující estetika není o prosazování přísných omezení hmotných tužeb. Právě naopak. Jde o to, abychom se sami naučili přemýšlet o tom, co opravdu potřebujeme a co nás zajímá, a zbavili se zbytečného přebytku, který jen zabírá místo tomu, co skutečně chceme. Musíme jednoduše dosáhnout ideálu praktičnosti.“

Byt o rozloze 168 m2 poskytl dostatek místa pro samostatnou šatnu.

Majitelé si tento princip oblíbili a plně ho přijali za svůj. Hernu na pódiu, která je součástí hlavní obytné části, lze proto oddělit posuvnou zástěnou. Zbytek prostoru pak nabízí jen to, co je skutečně třeba pro běžné denní činnosti.

V ložnicích ani ve vstupním prostoru bytu nejsou žádné skříně, oděvy i obuv jsou ukládány do samostatné šatny. Vše tak splývá v jeden vzdušný celek...

Charakteristický výraz celé realizaci – kromě harmonické barevnosti, kvalitních materiálů a výrazných struktur – dodávají pečlivě vybrané solitérní kusy. Nábytek zde zabírá pouze jednoznačně vyhrazený prostor, který ozvláštňuje. Výsledkem je fascinující dialog jednoduchosti a výrazné tváře industriální i přírodní krajiny.

Jana Polomová, www.modernibyt.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků