Dům plný dynamiky navrhl poblíž Ostravy moravský Le Corbusier

Toto srovnání se může zdát na první pohled trochu násilné a vzdálené, ale slavnou vilu Savoye, která byla postavena v Poissy u Paříže před osmdesáti lety, navrhl Le Corbusier podle týchž principů, k nimž se obracejí i dnešní architekti.

Funkčnost, jednoduchost, čisté geometrické tvary, estetika prosklených ploch a hladkých povrchů jsou nadčasové jistoty, s nimiž pracuje i ostravský architekt Radim Václavík.

Velkorysý pozemek o rozloze téměř čtyři tisíce metrů čtverečných a velkorysý klient nakloněný průmyslovým technologiím mu umožnili je rozvinout v plné šíři. Dřevěným obložením pak vyjadřuje sounáležitost s krásným přírodním prostředím.

Rohovou parcelu na okraji nově vyrůstající čtvrti rodinných domů ze severní strany vymezuje les a příjezdová komunikace, na západní straně sousedí s rozlehlou zahradou s letitou vzrostlou zelení. Velká plocha umožňuje zachovat značný odstup od sousední zástavby a vytvořit intimní prostředí.

„Přestože žijeme v rovinaté krajině, zahradu netvoří fádní rovná travnatá plocha. Díky nápadu využít zeminu z výkopů tu vznikla příjemně zvlněná nízká pahorkatina, která nás chrání před zvědavostí sousedů a umožňuje dětem i psovi vybít svou energii bez devastace domu," chválí si náš hostitel (jen sekání trávy je trochu obtížnější).

Dvoupodlažní stavba s rovnou střechou, postavená na půdorysu protáhlého obdélníku, sleduje severní hranici pozemku. Směrem k východu, ke vstupní bráně, z domu vybíhá atypicky tvarovaná železobetonová stříška, kryjící a zvýrazňující přístupový chodníček.

Tato linie, spolu s horizontálním dřevěným obložením a pásovými prosklenými plochami v obou podlažích, ještě stupňuje horizontální charakter stavby. Severní fasáda domu je mírně konvexní, jemná křivka s dřevěným obložením probouzí představu, že stojíme po boku velké štíhlé jachty. „Chtěl jsem dodat stavbě dynamiku a také zjemnit tvrdou hmotu kvádru. Možná jsem se podvědomě inspiroval u stavitelů lodí," říká Radim Václavík.

Východní část přízemí zaujímají garáže, při severní fasádě jsou umístěny obslužné prostory - vstup, šatna, technická místnost a sociální zázemí. Podél jižní prosklené stěny se táhne společná obytná zóna s kuchyní, jídelnou a sezením, prostorově členěná pouze krbovým tělesem. Venku za prosklenou stěnou pokračuje dřevěnou terasou, která tvoří přechod mezi obývacím pokojem a bazénem, zapuštěným v dřevěné palubě. „Zevnitř to vypadá, že bydlíme přímo na zahradě. Líbí se mi, když můžeme bez přezouvání vyběhnout z domu rovnou do vody," prozrazuje nejmladší člen rodiny, jak má rád zakázané ovoce.

Z velkého obývacího pokoje vede jednoramenné schodiště do patra s analogickým dispozičním konceptem - při severní straně koupelny, šatny a zázemí, ložnice, dětské pokoje a pracovna jsou orientovány na jižní stranu. Nad garáží vytvořil architekt Václavík navenek uzavřenou, ale nezastřešenou terasu.

Kromě otevřeného prostoru, výrazných pohledových os a zajímavě komponovaných průhledů na každého, kdo poprvé vejde do zděného domu, zapůsobí především povrchová úprava stěn.

Zatímco stropy a schodiště z pohledového betonu již nejsou ničím mimořádným, k tmavě šedému benátskému štuku v obývacím pokoji najde odvahu opravdu jen málokdo.

„Do interiéru domu jsme kvůli dětem a psovi hledali praktické odolné materiály a povrchy, které se snadno udržují. Proto máme v celém přízemí antracitovou dlažbu. Štuk nás zaujal zajímavou strukturou, s tmavě šedým odstínem jsme ale váhali," říká paní domu. „Působí velmi příjemným uklidňujícím dojmem a už jsme se s ním tak sžili, že by nás dnes bílé stěny rušily. Navíc naši synové a manžel milují hokej a i doma se cítí jako na svém oblíbeném stadiónu."

 Jitka Pálková, www.mujdum.cz