Hlavní obsah
To, že dům čeká za deset let demolice, neznamená, že nemůže být ještě stále užitečný. Foto: Takumi Ota

Zbývá-li domu posledních deset let života, není to právě veselá vyhlídka. Je to ale stále dost dlouhý čas na to, aby mohl být svému prostředí užitečný. Právě takto technicky i filozoficky zajímavý úkol připadl architektům z japonského studia SugawaraDaisuke Architects. Ti nijak velkému domu v Tokiu dokázali vtisknout hned čtyři různé funkce. Až do poslední chvíle tak bude užitečný hned v několika směrech.

To, že dům čeká za deset let demolice, neznamená, že nemůže být ještě stále užitečný. Foto: Takumi Ota
Čtyři tváře domu, který čeká demolice

Projekt úpravy domu dostal přiléhavý název: Bunkai-San. Ten lze do češtiny velice volně přeložit jako Demolice-Zrod. Autoři tím chtěli naznačit stav, ve které se dům nachází. Jeho dny jsou sečteny, protože za deset let jsou pro danou lokalitu naplánovány urbanistické změny.

V přízemí je vytvořena restaurace.

Foto: Takumi Ota

Jídelní část restaurace

Foto: Takumi Ota

Čtyřpatrový dům ale potřeboval rekonstrukci, pokud má další dekádu ještě bezpečně přečkat.

„Vzhledem k jeho plánované demolici nebylo třeba snažit se o obnovu jeho původního stavu. Namísto toho bylo naším cílem vytvořit sebeobnovující systém, který vytvoří příležitosti a prostory pro další společenské uplatnění,” vysvětlují japonští architekti.

Na restauraci v přízemí navazuje o patro výš prostor pro muzeum jídla a galerii.

Foto: Takumi Ota

Na místech, kde to není nezbytně potřebné, ponechali architekti přiznané veškeré stavební materiály i rozvody. Počítá se s tím, že mladí tvořiví lidé si eventuálně na omezený čas vzhled jednotlivých míst upraví podle svého.

Foto: Takumi Ota

Výsledkem je dům, v jehož přízemí naleznou kolemjdoucí a místní obyvatelé města restauraci. Na ni o poschodí výš navazuje muzeum jídla a galerie.

V dalším podlaží je pak kancelář, která slouží jako ideální dělicí prvek a jakýsi „hlukový nárazník” mezi spodní, veřejnou částí domu, a horními dvěma podlažími, jež fungují jako byt.

V prostředním podlaží je vytvořena kancelář.

Foto: Takumi Ota

Právě časová omezenost „života” domu byla příčinou, že se architekti při jeho opravách a zařizování plně soustředili jen na to nejnutnější, tj. na zachování jeho funkčnosti a vytvoření různých typů prostoru. To šlo ovšem na úkor vizuální stránky a na některých místech jsou proto ponechané stěny a stropy nejenom s veškerými přiznanými stavebními materiály, ale doslova očištěné až „na kost”.

Některé části bytu jsou zařízeny až za hranicí minimalismu.

Foto: Takumi Ota

Na spodním podlaží bytu je kuchyň, hala a obývací pokoj.

Foto: Takumi Ota

Nejvyšší podlaží nabízí nejvíce klidu. Proto je zde logicky umístěna ložnice.

Foto: Takumi Ota

Hlavní roli tak hraje všudypřítomný beton, kovové konstrukce, OSB desky apod.

Jak podtrhují architekti, celý dům je určen především mladým kreativním lidem. Právě ti by do něj měli umět vnést nejenom nový život a elán, ale také si jej zařídit už k obrazu svému a podle svých potřeb. Prostoru k tomu mají na každém podlaží až nadbytek.

Plán uspořádání domu a původní podoba interiéru (spodní tři snímky).

Foto: SugawaraDaisuke Architects

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků