Bývalý kostel proměnili majitelé v příjemný a útulný domov

Kostel, jehož nejstarší části byly vybudovány už v roce 1125, byl původně zasvěcen svatému Bartoloměji. Poslední mše se v něm podle webového serveru Birmingham Post konala před padesáti lety. Před rokem 2000 byl však kostel odsvěcen a na samém začátku nového milénia skončila jeho proměna v obytný dům.

Majitelé z něj vytvořili domov o celkové ploše 250 čtverečních metrů se třemi ložnicemi, hlavní loď slouží jako prostorný obývací pokoj, jenž navazuje na bokem umístěnou jídelnu a kuchyň.

Zajímavě je uspořádána část obývacího pokoje, vyhrazená pro společné chvíle u televize. Zejména bílá sedací souprava, která je při pohledu z bývalé hlavní lodě kostela na stejném místě, kde původně stával oltář. Při pohledu z určitého úhlu tak opravdu - možná záměrně, možná jen shodou náhod - stále jako oltář tak trochu vypadá. Televizní obrazovka je pak zasazena ve výklenku za ní.

I sv. Bartoloměj, jak bývalý kostel někteří dále nazývají, je v Británii zapsaný na Seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu 2. stupně. Jako u všech podobných staveb musela proto jeho proměna probíhat s maximální citlivostí k původní architektuře, která se v průběhu staletí měnila, a kdy v každém období v kostele přibyl nějaký nový prvek.

Úprava pak znamenala uchování a rekonstrukci obvodového zdiva i zachování vnějšího vzhledu v takřka nezměněné podobě. V interiéru k oddělení jednotlivých funkčních prostor přibyly pouze lehké, často prosklené příčky.

Jak poznamenává britský realitní server Knight Frank, nejvíce je atmosféra původního účelu stavby znát v již zmiňovaném obývacím pokoji a jídelně, kde je původní vysoký strop a charakteristická barevná vitrážová okna.

Velmi příjemnou atmosféru mají pak ložnice umístěné v přízemí a v podkroví kostela. Jedna z nich má dokonce svůj malý balkónek, ze kterého je výhled na hlavní prostor domu.

Největší proměnu interiéru lze zaznamenat v kuchyni, kde je moderní, na míru vyrobená linka z javorového dřeva, jíž trochu překvapivě doplňují pracovní plochy a panely za nimi z tvrzeného skla v akvamarínové barvě.

Jemně překvapující je rovněž zařízení koupelny, která je v přízemí domu. Stěna, která ji odděluje od jídelny, je totiž v horní části po celé délce prosklená čirým sklem, a tak se z koupelny nabízí volný výhled do jídelny, a ovšem i naopak.