Hlavní obsah

Bohatě zdobenou Herbenovu vilu navštěvovali i přátelé T. G. Masaryka

Novinky, text: Hana Hermanová, editace: Kristýna Křížová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Herbenova vila je první vzácnou vilovou stavbou, kterou na Novinkách představujeme v rámci projektu Slavné vily. Navštěvoval ji i okruh přátel prezidenta T.G. Masaryka, a tak se není čemu divit, že ústřední místností této stavby byl právě přijímací sál - předsíň. Zveme vás na obrazovou prohlídku této unikátní stavby od architekta Jana Kotěry.

Článek

Obdélnou stavbu, hmotově komponovanou jako průnik dvou os, kryje mohutná střecha s výrazným přesahem a atypicky lomenou valbou bočního štítu. Štítovou část průčelí zdobí hrázdění, vstup vede předsíní otevřenou půlkruhovým obloukem.

Architekt tak reagoval na stavebníkovo přání řešit vstup jako moravské žudro (klenutý přístavek lidové architektury u vchodů do domů).

Autorem vily je architekt Jan Kotěra, který měl blízko k okruhu lidí kolem Tomáše G. Masaryka. Důležitou postavu v něm představoval právě i stavebník vily dr. Jan Herben, zakladatel deníku Čas (1886), který se stal platformou Masarykovy realistické skupiny.

Ve vile se scházel okruh přátel různých profesí

Do Herbenova domu v Hostišově přijížděla řada přátel, politiků i umělců. Masaryk Hostišov, ve kterém vila stojí, navštívil až jako prezident v letech 1919, 1923 a 1929.

Novinář a spisovatel Jan Herben požádal věhlasného architekta Jana Kotěru o návrh pro svůj plánovaný letní dům v Hostišově. Architekt s výsledkem asi nebyl úplně spokojený, protože o domu se v přehledech svých prací zmiňuje jen jako o návrhu. Majitele však dílo nadchlo.

Do předsíně vily ústí všechny místnosti, včetně úzkého dřevěného schodiště do podkroví. Asi polovinu domu zabírá velká světnice, kterou člení příčka s velkým zakulaceným otvorem, prostor dodatečně obohacený o krb a přeměněný v obývací pokoj. Zastropení v přízemí, kromě kuchyně, tvoří trámové záklopové stropy zdobené záseky.

Rovněž zahradní průčelí se otevírá verandou, dnes zasklenou, původně však oddělenou od zahrady jen nízkým dřevěným zábradlím zdobeným vyřezávanými srdíčky.

Komunikačním uzlem se stala malá centrální předsíň, kterou můžeme vidět jako síň venkovského domu, ale zjednodušeně též jako předobraz schodišťových hal vilových staveb anglického typu.

Verandu s lavicemi a velkým stolem zdobí nástěnné malby od Jaroslava Panušky, malíře z blízké Zdeboře. Dům má přehledně a úsporně řešenou dispozici.

Jan Herben (1857-1936) pocházel z Brumovic u Hustopečí, své vlastní kořeny však zapustil v krajině severního Táborska. Snad právě v tomto typickém prvku moravské lidové architektury symbolicky propojil oba domovy.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám