Atriový dům s vnitřní zahradou vychází z principů sakrální geometrie

Ovál a kruh jsou základními tvary obytného prostoru, konstatuje na úvod architekt a dodává: „Pokud se chci přiblížit ideálu obytného prostoru, představím si dům s vnitřní zahradou. Podvědomě jej vnímám jako archetypální tvar hnízda. Uvnitř je duté a po obvodě vyplněné. Stejně jako stavba s atriem uprostřed půdorysu...“

Základem dispozičního uspořádání přízemního nízkoenergetického atriového rodinného domu je prstenec obytných místností okolo volného středu zahrady. Dům je navržen jako vícegenerační se dvěma bočními vstupy.

Na severovýchodní straně je větší a vyšší místnost, která může být využívána jako ateliér, dílna nebo tělocvična. Volnost v uspořádání a samostatné vchody do pokojů umožňuje okrouhlá chodba okolo vnitřní zahrady. Stěna mezi chodbou a atriem je prosklená. Do domu tak vniká světlo z vnitřní i vnější strany. Velký důraz klade architekt na prostorný vstup do domu. A to jak v exteriéru, tak uvnitř v hale, z níž lze naplno vnímat krásu vnitřní zahrady.

Volnost a lehkost středu domu je dalším důležitým kritériem návrhů Oldřicha Hozmana. Ideálem je pro něj vnitřní nezastřešené atrium, v tomto případě inspirované japonskými zenovými zahradami a řeckým atriovým domem.

Pečlivě dbá i na to, aby prostorem proudila vitální energie: „Lze ji přirovnat k proudění sil v energetických meridiánech, které známe z akupunktury,“ vysvětluje a zmiňuje též takový typ interiérového designu, při kterém se dá proudění těchto sil zohlednit.

Pohybu vitálních sil věnuje pozornost i při návrzích míst, kde se pracuje s tekoucí vodou.

„Voda na sebe váže určitou životní sílu a odchází-li nebo protéká-li ve větším množství některými místy v domě (WC, koupelny, kuchyně), může s sebou vitální energii částečně strhávat. Proto jsou koupelny, kuchyně, prádelna a kotelna navrženy v tomto domě do apsid, které vystupují z obrysu celé stavby. To, co odchází, patří na obvod, na periferii. Vnitřní obytné pokoje si tak udržují svoji životní sílu,“ vysvětluje architekt.

Architekt navrhl říčanský nízkoenergetický dům výhradně ze zdravých přírodních materiálů. Celodřevěná trámová hrázděná konstrukce je zateplena izolací z dřevovláknité vlny a zatravněná střecha je zateplena lisovanými balíky z obilné slámy.

Stěny jsou prodyšné, difuzně otevřené a veškeré vnitřní omítky hliněné. Vnitřní příčky vyzdívá nepálenými cihlami a fasádní obklad, okna, dveře a vnitřní podlahy navrhuje z dubového dřeva a napouští je přírodním olejem.

V každé obytné místnosti je instalováno stěnové vytápění, v chodbách a v koupelnách podlahové vytápění. Ohřev vody je zajištěn plynovým kondenzačním kotlem, který lze pro nízkoteplotní vytápěcí systémy efektivně využít.

„Při použití nízkoteplotního vytápění dochází nejenom k úsporám energie, ale také k významnému zlepšení přirozeného teplotního komfortu,“ dodává architekt a upozorňuje i na specifické principy větrání.

Přiměřené provětrávání domu je podle jeho slov v dobře zaizolovaném domě naprostou nutností: „V tomto domě mají všechna okna takzvanou mikroventilaci, kdy se mezi rámem a křídlem okna vytvoří malá mezera, kterou vniká do domu čerstvý vzduch,“ vysvětluje.

Mírný podtlak je způsoben i nízkootáčkovými ventilátory umístěnými v koupelnách a na WC. Přesahy střech zabezpečují, aby se interiér domu v létě nepřehříval.

„V přízemní stavbě je člověk lépe propojen s vnějším světem i s okolní zahradou. Podaří-li se vám realizovat dům s vnitřní zahradou, vytvoříte si prostor, kde se budete moci v klidu věnovat sami sobě. Atrium představuje vnitřní svět. Je to rajská zahrada vašeho nitra,“ podotýká akademický architekt.

Stromy na řezivo pro konstrukci tohoto domu byly káceny ve vhodné dny podle tradičních znalostí měsíčních fází. Tento přístup ke zpracování dřeva zvyšuje jeho užitnou hodnotu. Dřevo se nekroutí, dobře se suší, je pevnější a dlouhodobě nevykazuje žádné změny.

Vlastimil Růžička, www.mujdum.cz