Článek
V činžovním domě v centru Prahy majitel v rámci rodinného vyrovnání směnil byt, který měl sice skvělou polohu, ovšem jeho řešení bylo na hony vzdálené potřebám a zvyklostem moderní rodiny. Vana dlela v kuchyni, dva pokoje neprakticky umístěné za sebou a na toaletu se chodilo z chodby před bytem, protože byla společná se sousedy.
Představa majitele bytu byla zřejmá – osamostatnit se v otázce užívání toalety, oddělit koupelnu od kuchyně a byt proměnit tak, aby měl dispozici 3+kk. Bylo to nejednoduché zadání, ale architektky Eva Eisenreichová a Soňa Formanová z ateliéru Foreva se do něj pustily s vervou, a ze zdánlivě nemožného učinily možné.
V bytě pracovaly na klíč, a to doslova. Od majitele si převzaly klíče od domu a od bytu, byt zrekonstruovaly a upravily a vracely je, až když bylo hotovo. S klientem vybraly z několika vizualizací tu variantu budoucího vzhledu interiéru, která se mu líbila, a poté jej už kontaktovaly jen kvůli schválení finančních nákladů.
Tím, že je dům v centru metropole, ocitly se ovšem v nezáviděníhodné situaci. Nejsložitější částí jejich práce totiž zdaleka nebylo nalezení architektonického řešení pro daný byt, ale náročné jednání se stavebním úřadem a památkáři.
V interiéru zůstaly částečně zachované prvorepublikové omítky.
Nově vzniklý druhý pokoj je v místě původní kuchyně. Doplňuje jej loft nad koupelnovým boxem.
V nové podobě má původně šedesátimetrový byt malou chodbu za vstupními dveřmi, z níž se vchází po levé straně do koupelny, zařízené nejenom sprchovým koutem, ale i vlastní toaletou. Přímá cesta z chodby pak vede do hlavní obytné místnosti, kde je nově kuchyňský kout, a zbytek prostoru lze rozdělit na obývací a jídelní zónu.
Za hlavní místností je ložnice. Z původní kuchyně vznikl druhý pokoj, jehož plocha je umenšena o box koupelny. Díky 360 cm vysokým stropům, jež jsou pro staré byty v centru Prahy charakteristické, bylo ovšem možné využít prostor nad koupelnou jako loft ke spaní. Architektky tak chytře zvětšily užitnou plochu bytu o nezanedbatelných sedm čtverečních metrů. Tento pokoj může majitel využít jako dětský.
Byt pro milovníka techna je trochu tajemný i trochu šílený
Při práci na nové podobě interiéru se architektky odmítly pustit líbivou cestou „všechno staré musí pryč”, což by ani památkový odbor nepovolil. Vymyslely proto způsob, jak funkčním i vizuálně zajímavým způsobem skloubit moderní styl se stavebními prvky více než 100 let starého domu. Šlo zejména o zachování oken a dveří, navíc se podařilo zachovat i části původních předválečných omítek, které tak přirozeně propojují minulost s přítomností.
Z původně nešťastně řešeného bytu tak v centru Prahy vznikl moderní domov, který vychází vstříc potřebám moderní rodiny a zároveň ctí historického ducha lokality.
