Zástavba severozápadního pásu olomouckého pevnostního území se do první světové války v rámci celého vnitřního města rozvíjela na základě regulačního plánu z konce 19. století. Severní části Janské ulice (dnešní třídy Spojenců) dal výraz stavitel Heinrich Czeschner.

Interiéry nezapřou vliv secesního stylu.

Interiéry nezapřou vliv secesního stylu.

FOTO: Miroslav Sychra

Bohatě členěnou stavbu sjednocuje vysoká střecha. Czeschner vilu přiblížil k německým mnichovským a berlínským projevům pozdní secese a moderny. Dvě podoby vnější tváře domu odrážely i jeho vnitřní skladbu.

V části nad zahradou byl v prvním patře osmipokojový panský byt, přístupný hlavním vchodem se zádveřím, vestibulem a schodišťovou halou, odkud se navíc vstupovalo do zahrady.

Osvětlení je decentně dekorativní.

Osvětlení je decentně dekorativní.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Bočním vstupem se zase vcházelo k domovnickému bytu v přízemí, k obslužné části panského bytu v patře a ke dvěma horním podlažím včetně podkrovního bytu.

Stavbu dekoruje řada geometrických motivů.

Stavbu dekoruje řada geometrických motivů.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Původní majitelkou domu byla Ella (Gisella) Kricková. Jejím manželem byl doktor práv Hans Krick, který byl zaměstnancem zdejší Obchodní a živnostenské komory.

Po poválečném odsunu rodiny původních majitelů z Československa získala celé první patro vily obnovovaná Univerzita Palackého. Panský byt byl rozdělen a získal nové obyvatele.

Může se Vám hodit na Seznamu: