Článek
Prvorozeným dítětem olomouckého architekta a stavitele Karla Starého staršího byla dcera Ludmila. Tu bavila grafika a kresba a studovala ji i na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u známého umělce Jakuba Schikanedera a od roku 1905 také na Akademii výtvarných umění v Mnichově.
Vystavovat svoje krajiny, zátiší, portréty a motivy ze staré Olomouce začala už jako studentka, později se účastnila výstav hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských. Vzala si císařského radu a ředitele Občanské záložny v Olomouci Antonína Hofmana. Její bratr pro manželský pár navrhl tuto působivou stavbu.
Bratr Karel zdědil vztah k architektuře a vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu u Jana Kotěry.
V letech před první světovou válkou vnášel do zdejší architektury jemná řešení s důrazem na detail, což bylo příznačné pro pozdní pražskou secesi a stalo se také charakteristickým rysem novostavby sestřina domu.
Součástí strany vily, která je obrácena do ulice, byla i fontána a bohaté plastické štukové dekorace. Další výstupek změkčující boční fasádu vystupuje jen z druhého patra. Architektonickému stylu se vymyká průmyslové řešení ateliérového okna i římsa.
Dům byl později prodloužen tvarově hodně jednoduchou a střídmou přístavbou k severu. Osmatřicetiletý architekt Karel Starý mladší zemřel brzy po návratu z války při chřipkové epidemii.