V současnosti existují nejrůznější způsoby certifikace budov podle toho, jak moc jsou šetrné k životnímu prostředí, i jak moc šetrné jsou ke zdraví svých obyvatel.

Podněty k těmto certifikacím vznikaly zpočátku na národní úrovni jednotlivých států, a tak existuje hned několik certifikačních systémů, které mají ale obdobný účel a smysl.

V USA je to LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), ve Velké Británii BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method), v Japonsku například CASBEE (Comprehensive Assessment System for Built Environment Efficiency) anebo mezinárodní systém WELL (zaměřený především na zdraví a spokojenost obyvatel).

Budova F projektu Hyacint Modřany je postavena v energetické třídě A.

Budova F projektu Hyacint Modřany je postavena v energetické třídě A.

FOTO: YIT

V sousedním Německu se šetrnosti, ale zejména pak energetické úspornosti budov věnuje Passivhaus Institut.

V České republice zaštiťuje certifikaci šetrnosti budov Česká rada pro šetrné budovy, zatímco přímo na energetickou úspornost budov se zaměřuje Centrum pasivního domu.

Certifikační proces není jednoduchý

Proces certifikace konkrétní budovy není úplně snadnou a jednoduchou záležitostí. Proto o certifikátech bylo možné ještě donedávna slyšet téměř výhradně v souvislosti s administrativními stavbami, případně s objekty se smíšeným účelem.

V posledních letech začínají o certifikaci uvažovat ale i developeři rezidenčních objektů a na realitním trhu se tak objevují první oceněné bytové domy.

Parky a veřejná zeleň hrají u nové pražské výstavby podstatnou roli

„Certifikace probíhá v různých fázích přípravy i samotné realizace projektu a hodnotí způsob řízení stavby, úspory energie, hospodaření s vodou, požadavky na kvalitu vnitřního prostředí (zdraví a tepelné pohody), znečištění okolí vlivem provozu budovy, dopravy uživatelů do budovy, použití stavebních materiálů, nakládání s odpady a mnoho dalšího. Po dokončení stavby proběhne kontrola a teprve po ní se vydává certifikát,” popisuje proces Eva Neudertová ze společnosti Skanska Reality.

První certifikované bytové domy

I v České republice je možné objevit rezidenční projekty pyšnící se certifikáty různých systémů. Ocenění LEED, a to na nejvyšší možné úrovni Platinum, má například bytový dům na pražské Pankráci V Tower, Prague, za jehož realizací je developerská společnost PSJ Invest.

Certifikát BREEAM, a to na nejvyšší úrovni Excellent, získala rezidence Botanica K (1,2) v pražských Jinonicích společnosti Skanska, stejný certifikát na úrovni Very Good získala rovněž věž Modřanka na Praze 4 společnosti Horizon.

Vizualizace konečné podoby rezidence Modřanka, která je před dokončením.

Vizualizace konečné podoby rezidence Modřanka, která je před dokončením.

FOTO: Horizon Holding

V Česku budované bytové domy získávají i první certifikáty a ocenění zaměřené především na energetickou úspornost. Příkladem může být například Budova F projektu Hyacint Modřany, jež získala certifikát „Certifikovaný pasivní dům”.

Na co si dát pozor při koupi bytu v novostavbě

Základem je zodpovědný přístup

„Kvalitně provedené domy a byty v energeticky úsporném standardu nabízejí svým majitelům zdravé vnitřní prostředí, nízké náklady na provoz a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Při jejich výstavbě se využívají moderní technologie a konstrukční materiály, jako jsou kvalitní izolace, automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla či speciální prachové a pylové filtry.

V bytech je proto stabilní teplota a vlhkost a čerstvý vzduch bez průvanu, ve kterém se nehromadí oxid uhličitý. Nevyskytují se v nich plísně, roztoči, prach ani hluk z venkovního prostředí. Obyvatelé proto zbytečně netrpí alergiemi, vysoušením sliznic ani bolestmi hlavy z nezdravého prostředí,” vyjmenovává vlastnosti kvalitních moderních bytových domů Roman Havlíček ze společnosti JRD.

Zdravý dům si někdy „kazí” sami nájemníci

Snaha developerů stavět co nejšetrnějším způsobem jak vůči životnímu prostředí, tak vůči budoucím obyvatelům domů, se prokazuje i při případných nezávislých kontrolách, například před končící záruční lhůtou staveb.

Inspektoři nemovitostí tak získávají přehled o tom, jak zdravé prostředí nové domy obyvatelům opravdu nabízejí.

Zdravý domov není samozřejmostí. Je třeba vědět, jak si ho zajistit

„Nesetkáváme se v novostavbách v zásadě s ničím, co by bylo nevyhovující. Druhou věcí je spíš následné dodělávání nábytku apod. nebo stavby a stavební úpravy svépomocí, když někdy lidé obvykle z důvodu financí použijí něco staršího nebo nevhodného," říká Tomáš Zima ze společnosti Nemoinspekt.