Na útesu vysoko nad mořem vyrostl moderní dům

Dům se nachází v oblasti italské Sardinie a byl postaven na přelomu padesátých a šedesátých let na tehdy opuštěné skále jako součást velmi architektonicky zdařilého komplexu domů, které mají všechny stejný výrazový charakter – kámen na fasádě, který se liší pouze svou velikostí.

Před architektem stál úkol se zcela jasným zadáním: „Měli jsme vytvořit pohodlný prázdninový dům pro šestičlennou rodinu. Dům s lehkou ležérní letní atmosférou neformálního charakteru, který na sebe nebude strhávat pozornost množstvím nápadů, použitými materiály ani značkovými kusy nábytku, který bude přiměřeně investičně náročný a přirozeně se začlení do stávajícího prostředí.

Trošku primitivní, lehce patinovaný a současně i pohodlný. Tak trochu plážová, dřevěná převlékací kabinka, ale s odkazem na dobu vzniku domu,“ přibližuje svůj záměr architekt.

„Rozhodli jsme se, že celý interiér bude navržen v atypickém řešení veškerého vybavení, kdy kromě pohovky, křesel a židlí bude vše vyrobeno na míru. Dokonce i typová postel je osazena atypicky řešeným dřevěným čelem a pomyslnými nebesy s moskytiérou proti komárům. Hned naše první návštěva na tomto místě nás natolik oslovila, že při pohledu na moře z této výšky nás napadl interiér střídmý, lehký, prostě bílý... interiér jako oblak na nebi.

Kromě samotné rekonstrukce domu a jeho interiéru jsme se také zabývali osazením domu do okolní krajiny a umístěním nového 15metrového bazénu, který je zasekán z jedné strany do skály, aby mohl být rozložen přes celou délku domu. Při výstupu z interiéru jeho hladina splývá s hladinou moře pod námi. Přáli jsme si, aby dům příjemně splynul s okolím.“

Surovost okolní přírody, mohutných útesů a skal a jejich šedá barevnost, kde člověk vnímá vzdálený horizont, vyprahlou vegetaci, skály a rozprostírající se mořskou hladinu, vedla architekta ke střídmosti a pokoře.

Barevnost země s vegetací sežehnutou sluncem s divokými travinami a mohutnými olivovníky, její divokost a přirozenost limitovala užití výrazových prostředků.

Na dostavbu domu architekt uplatnil místní kámen – na fasádu a částečně i na stěnu interiéru, kam volně prostupuje. Kámen použil také při úpravě jeho okolí, kdy je přirozeně „rozházen“ kolem domu do velkých skupin a osázen lokální vegetací. To dům začlenilo do prostředí tak, že je ze vzdáleného pohledu téměř neviditelný a dokonale splývá se skálou a okolní krajinou.

Také poloha domu vysoko na útesu nad mořem – kam až oko dohlédne nekončící hladina a pohled jako z nebe – přiměla tvůrce k hojnému užití bílé barvy: bílé textilie, bílé upravené dřevo, bílé doplňky…

Objevuje se v kombinaci s šedou barvou, která z okolního kamene prostupuje do interiéru na podlahu a částečně, v několika dalších tónech, také na nábytek. Odrážejí se zde i barevné tóny suché trávy, její zlatavý nádech, který spatříte na několika kusech surových dřevěných stolečků, lustrech z přírodní trávy nebo v jutových kobercích.

Celý komplex domu byl postaven v šedesátých letech a tento styl je v celém prostředí stále cítit. Například velký oválný bazén zasazený do skály, který je stále udržovaný a dobře slouží svým návštěvníkům, je jako z dobového filmu od Felliniho.

„Chtěli jsme zanechat lehkou, stylovou stopu doby, v níž stavba vznikla. Čtvercovou keramickou dlažbu v barvě okolního kamene jsme nechali náhodně atypicky nařezat do diagonálních linek. Solitérní kusy nábytku jsme osadili na subtilní ocelové konstrukce nožek z trubkového profilu, celočalouněné židle v bílé lněné textilii jsme doplnili modely drátěných židlí Bertoia, odkazujícími na dobu 50.–60. let. Rovněž pracovní stůl v dětském pokoji poukazuje na dobu stavby domu.“

„Navrhovali jsme dům pro odpočinek, relaxaci, zábavu, bezstarostnost... pro požitek z dobře připraveného jídla z místního trhu a stolování u velkého, surového stolu, pro nic nerušené výhledy do dalekých horizontů, pro letní život rodiny u moře, bez zbytečných příkras, pro potěšení a s potěšením.“

Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz