Hlavní obsah

Jak jsme chtěli bydlet v někdejším Československu

Novinky, tnk

Domácí architektonická tvorba ve 20. a zejména 30. letech minulého století hodně posunula vývoj staveb u nás. Je ale faktem, že v oblasti masového bydlení působila často chaoticky a neorganizovaně. To je dobré si připomenout, což můžeme udělat na právě probíhající pražské výstavě s názvem „Jak jsme chtěli bydlet: bytová politika v Československu 1918–1938”.

Foto: Novinky

K vidění je tehdejší nábytek i modely významných dobových staveb.

Článek

Bytová politika mladého státu tváří v tvář řadě politických a hospodářských zvratů, které doba přinášela, v řadě věcí selhávala.

Nepodařilo se řešit některé klíčové otázky související s kvalitou a dostupností bydlení, jako je například rozrůznění podpory bydlení různých sociálních vrstev, zefektivnění výstavby cestou vyšší koordinace a standardizace stavebnictví nebo sladění úrovně bydlení v různých částech republiky.

Foto: Novinky

Dobový pracovní stůl ilustrujě někdejší snahu o střídmost v designu.

Výstava představuje tematiku budování státu a společnosti prostřednictvím bytové výstavby v začátcích existence republiky. Dobové postoje a přístupy k bydlení jsou zdokumentovány na deseti průřezových tématech. Kurátory expozice jsou Michal Kohout a David Tichý.

Foto: Novinky

Tehdejšímu nábytku často vévodily ocelové trubky.

Autoři se podívali na státní politiku bydlení, sociální bydlení, družstevní výstavbu, soukromé nájemní bydlení, experimenty ve výstavbě, standardizaci nebo třeba na bytové problémy.

Mnoho lidí bydlelo v provizorních přístřešcích 

Podle autorů výstavy v Praze ve dvacátých letech chyběly potřebné byty pro lidi, kteří sem přicházeli za lepším zaměstnáním. Lidé tak bydleli v různých provizorních příbytcích.

Pronajímali si třeba altány nebo boudy v zahrádkářských koloniích. Takových nouzových kolonií bylo hned několik. V Praze v těchto obydlích bydlely tisíce lidí. Většina konstrukcí byla stavěna svépomocí a splňovala jen minimální požadavky na kvalitu obydlí. Na špatné bydlení upozorňovala i řada intelektuálů, včetně Karla Čapka.

Foto: Muzeum města Brna, Rudolf de Sandalo ml.

Brněnská malobytová kolonie města Brna od Josefa Poláška vznikla mezi lety 1931 až 1933.

Autoři výstavy také uvádějí, že ve dvacátých a třicátých letech docházelo k zprůmyslnění bytové výstavby, která se zdála být efektivnější.

Inspirací může být třeba způsob stavění v podnicích Tomáše Baťi. Ke slovu se hodně dostávala prefabrikace a montované stavby.

Foto: Archiv publikace Největší zahradní město Velké Prahy, F. Rejl, V. Czumalo, A. Jungmann

Rodinné domy na pražském Spořilově

Výstava je pořádána u příležitosti stého výročí založení republiky a probíhá v Galerii Jaroslava Fragnera na adrese Betlémské náměstí 5a, Praha 1. Otevřeno je do 18. 11. od úterý do neděle v době od 11 do 19 hodin.

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz:

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám