Jak se žije v klášteře

Jejich volba rozhodně nebyla neuvážená. Oba milují jedinečné věci, které mají ducha. Byt v nabízeném prostředí měl jejich očima naprosto ideální parametry.

„Jen si představte, kolik se zde muselo odehrát příběhů! Takový genius loci v novostavbě nikdy nenajdete. Byli jsme rozhodnuti v podstatě okamžitě, ihned po vstupu do bytu,“ tvrdí svorně partneři.

Stěhovali se z nájemního bytu na nábřeží v centru Prahy, který byl poměrně velký, ale rodinnému životu s dětmi by už nestačil. Jejich životnímu stylu ale naprosto vyhovoval, protože to měli pár kroků do oblíbených kaváren a restaurací a všechny služby byly na dosah ruky.

Při koupi nové nemovitosti však přemýšleli víc do budoucna. Preference získala klidnější lokalita, která splnila jejich očekávání příjemného místa pro život s dětmi, avšak pár minut do oblíbené kavárny.

Atraktivní prostor oba natolik uchvátil, že se neobávali ani náročné rekonstrukce.

„Milujeme fúzi starých a nových věcí. V bytě najdete mnoho historických prvků (fresky, trámy, klenby), což nám poskytlo úžasný základ. Když ho doplníte moderním nábytkem, vznikne tak naprosto unikátní prostor. Zároveň preferujeme minimum nábytku, máme rádi volný velký prostor, neradi shromažďujeme mnoho věcí.

Spojit všechny tyto požadavky je dost náročné – sami jsme si na tak velký projekt netroufli, proto jsme k práci přizvali studio Ti architekti. S architektem Martinem Machů o sobě víme už několik let. Známe jeho práci, styl a vkus. Od začátku jsme se na mnoha věcech až překvapivě snadno shodli a měli jsme stejný názor. Líbilo se nám, že nás architekti do ničeho nenutili. Byli jsme napojeni na jednu vlnu,“ chválí spolupráci majitelé.

„Máme radost, že jsme u majitelů našli porozumění a mohli jsme sem instalovat například zrcadlový ostrůvek. Pro většinu by byl asi nepřijatelný z praktických důvodů,“ míní architekt Machů.

Byt 4+kk má 100 m2. Bylo velké štěstí, že se architekti dostali k práci téměř současně s nákupem nemovitosti a eliminovali tak nevhodné úpravy. V rámci dispozičního uspořádání došlo jen k drobným zásahům. Vše bylo na svém místě.

Klášterní kaple byla jako stvořená pro ložnici. Její obvodové zdi dnes kopíruje závěs a za ním, v přilehlé apsidě, tak vzniká scéna krytá za oponou. Smrkovou podlahu přebrousili a upravili bílým olejem. Nově lakovaná jsou také repasovaná špaletová okna stejně jako dvoje stylové dveře.

Původní představy odvážného páru se zcela lišily od konečného návrhu architektů. Ten se pak dramaticky vyvíjel v průběhu stavebně-archeologických prací, které rekonstrukci poněkud prodražily, ale vyplatily se.

„Nad sádrokartonovým podhledem byl totiž ukrytý dřevěný historický strop a původní fresky, které bylo třeba zrestaurovat. Tuto historickou stopu jsme nemohli nechat skrytou a její oživení jsme přenechali restaurátorům. Ke zdobným fragmentům jsme do kontrastu postavili surové a industriální prvky a materiály v kombinaci s moderními solitéry,“ vysvětlují architekti Martin Machů a Anna Holešovská.

Původní záměr bílé kuchyně se proměnil tak, aby ve výsledku maximálně podtrhl místní historickou stopu. Architekti navrhli kuchyň na míru, která je zhotovena z černého betonu.

Za atraktivním pojetím interiéru však nezůstávají pozadu ani jeho technické parametry. Velká pozornost byla věnována i akustické izolaci. Do nového bytu si s sebou majitelé vzali jen jídelní židle, nějaké doplňky a oblíbený obraz od fotografa Davida Tureckého.

„Nejvytíženější a nejoblíbenější část bytu je kuchyň a jídelní stůl. Zde trávíme jednoznačně nejvíc času. Celkový výsledek dopadl nad naše očekávání. Člověk předem nikdy neví, jak bude vše vypadat v reálném stavu, vždy jde trochu o překvapení. Vzhled bytu není ještě zcela konečný, zbývá dodělat dětský pokoj a několik zákoutí, pověsit nějaké obrazy... Bydlí se nám ale moc hezky, takže architekti splnili svůj úkol na jedničku,“ vyjadřují své ocenění majitelé.

Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz