Pro stavbu svého letoviska zvolil známý brněnský vědec a buditel Josef Wurm Adamovské údolí podél řeky Svitavy. Návrh zadal zmíněnému německému architektovi Aloisi Prastorferovi, který kromě rozsáhlé projekční činnosti učil architektoniku, stavitelství a stavební kreslení na německé Státní průmyslové škole a volnou kresbu na technice v Brně.

Stavbě dominuje vysoká věž, která jí dodává majestátního ducha.

Stavbě dominuje vysoká věž, která jí dodává majestátního ducha.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Prastorfer se inspiroval toskánskými venkovskými stavbami 15. století, u kterých architekti zaměření na klasicistní styl oceňovali nesouměrnost vzniklou různými přístavky, takže jako celek působily romanticky v souladu s rozmanitostí venkovské krajiny.

Nesouměrnost se projevila i v umístění lodžií, nízkých převislých střech, tvary oken ve stylu rané renesance, přičemž hlavní motiv tvořila po straně stojící věž.

Z největší společenské místnosti se majitelům nabídl krásný výhled do okolí.

Z největší společenské místnosti se majitelům nabídl krásný výhled do okolí.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

U Wurmovy vily užil Prastorfer křížový princip, dovolující samostatné vstupy do reprezentačních prostor, které s ohledem na svažitý terén umístil do patra.

Salón s krbem obrátil k údolí, z hmoty stavby vysunul půlválcovou lodžii nad otevřenou sloupovou halou.

Zvenku na stavbě zaujmou kontrastní plné hmoty, hluboké otvory a vypouklé tvary, přičemž hranolovou věž se schodištěm ukončuje nepostradatelná vyhlídka. Dolů se rozšiřující ozdobné prvky okolo oken převzal Prastorfer od svého učitele Hansena.