Zjištěné údaje vyplynuly z průzkumu Sdružení EPS ČR, jež je zaměřeno na podporu aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), realizovaného ve spolupráci s agenturou Ipsos.

Účastníci průzkumu dostali jednoduchou otázku, která zněla: „Jakou energetickou třídu má váš dům či byt?” V odpovědi lidé mohli uvést buď konkrétní energetickou třídu, kterou jejich dům má (tento údaj je uveden na tzv. energetickém štítku budovy), anebo mohli vybrat možnost, že nevědí, nebo že jejich dům takový štítek nemá.

Z dat je jasné, že necelých 31 procent obyvatel bydlí v domech energetické třídy A, B nebo C, což jsou stavby hodnocené jako Mimořádně úsporné, Úsporné anebo Vyhovující.

„Pozitivní výsledek v podobě počtu lidí žijících v úsporných domech a bytech nás příliš nepřekvapil, neboť celkem přesně koreluje s již dříve zpracovanou analýzou s názvem Šance pro budovy. Podle ní žije třetina lidí v domech či bytech, které jsou již zrekonstruované na energeticky úspornější úroveň, nebo v novostavbách stavěných dnes již jako vysoce úsporné. Překvapilo nás ale, kolik Čechů bydlí ve velmi neúsporných domech, nebo nemá o energetické náročnosti svého domu žádné informace,“ komentoval výsledky průzkumu předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.

Domy s nízkou energetickou třídou se majiteli prodražují každým rokem

Každý desátý Čech bydlí v domech spadajících do nehospodárných tří D, E, F či G, slovně tedy Nevyhovující, Nehospodárná, Velmi nehospodárná a Mimořádně nehospodárná. Téměř třetina dotázaných tuto informaci o svém domě neví. A další čtvrtina dotázaných pak energetický štítek pro svůj dům nemá vystavený.

Právě schopnost budovy zacházet s energiemi, a především zabraňovat jim v úniku ven, může majitelům každoročně ušetřit významné množství peněz.

„U rodinného domu vytápěného na elektřinu je rozdíl v ceně za energie mezi energetickými třídami G a A přes 100 000 Kč ročně, mezi třídami G a C okolo 80 000 Kč. U běžného bytu je rozdíl mezi nejhorší a nejlepší energetickou třídou kolem 60 000 Kč ročně a třídami G a C asi 45 000 Kč,“ vypočítává Zemene.

Řešením je rekonstrukce nebo zateplení

Ve většině případů bývá velice účinným řešením vysoké energetické nehospodárnosti domu nebo bytu zateplení budovy, které majitelům ušetří peníze nejen v zimě za vytápění, ale i v létě naopak za ochlazování. K tomu se pak připočítávají i další výhody.

„Zateplení prokazatelně eliminuje rizika respiračních onemocnění, prodlužuje životnost budov a v některých případech může i zlepšit estetický vzhled nemovitosti, čímž zvýší její hodnotu,“ vysvětluje Zemene a dodává: „Z průzkumu dále vyplynulo, že téměř 36 procent obyvatel o zateplení domu uvažuje, ale nemohou si je finančně dovolit. Ne každý stále ví, že existují dotační programy, které mohou snížit finanční náročnost celé investice až na polovinu.“

V současné době si lze požádat o dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám. Konkrétně u rodinných domů lze žádat o dotace na zateplení obálky budovy - výměnu oken a dveří, zateplení obvodových stěn, střechy - včetně vegetačních, stropu, podlahy, a to na kompletní úpravu, nebo na dílčí kroky.

Žádat o příspěvek mohou rovněž stavebníci, a to na výstavbu nových rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností, případně při změně dokončené budovy, která před zahájením změny nesplňovala definici rodinného domu.