Plocha bytu, který měly architektky zařídit, je opravdu maličká - pouhých 27 čtverečních metrů. Tedy naše česká garsoniéra.

Jak obě ženy poznamenávají, většina takto malých domovů vypadá tak, že když přicházíte na návštěvu, otevřete vstupní dveře a už z chodby domu vidíte všechno, včetně lůžka. Jinými slovy, takový domov prakticky nenabízí žádné soukromí.

Hezkým prvkem, jenž propojuje vzhled domácnosti je dřevěný úložný prostor, který spojuje postel se sedačkou.

Hezkým prvkem, jenž propojuje vzhled domácnosti, je dřevěný úložný prostor, který spojuje postel se sedačkou.

FOTO: Alessandro Guimarães

Pohled z ložnice na zbytek domácnosti jasně prozradí, kam až původně byt sahal a kde už byla lodžie.

Pohled z ložnice na zbytek domácnosti jasně prozradí, kam až původně byt sahal a kde už byla lodžie.

FOTO: Alessandro Guimarães

Proto první úpravou, kterou do bytu navrhly, byla přepážka z perforovaného betonu, která oddělí a ochrání prostor s lůžkem. Tím, že je přepážka z perforovaného betonu, a nikoli masívního, je tento prvek nejenom fyzicky lehčí a sám působí subtilnějším vzhledem, ale zároveň umožňuje průchod světla bytem. Ten se totiž pyšní jen jediným oknem, a to v kuchyňské zóně.

Přepážka oddělující prostor za dveřmi do bytu od lůžka je z betonu.

Přepážka oddělující prostor za dveřmi do bytu od lůžka je z betonu.

FOTO: Alessandro Guimarães

Další úpravou v bytě byla instalace široké žaluzie, která prostor ložnice odděluje od koupelny, která je za ní. Dříve byla koupelna od zbytku místnosti oddělena průhlednou přepážkou, která neposkytovala žádné soukromí a samozřejmě ani nezakrývala pohled od koupelny ze zbytku domácnosti.

Žaluzie naopak umožňuje užívat si přirozeného denního světla, je-li člověk právě v koupelně, ovšem po jejím použití stačí žaluzie stáhnout a koupelna z výhledu zmizí.

Ložnicovou část od koupelny vizuálně odděluje žaluzie.

Ložnicovou část od koupelny vizuálně odděluje žaluzie.

FOTO: Alessandro Guimarães

Zajímavým dojmem působí také rázné oddělení kuchyňské zóny od obývací. Ve skutečnosti architektky využily zeď, která ohraničovala původní rozměr bytu. Ten byl totiž ještě o sedm čtverečních metrů menší, tuto plochu totiž zabírala lodžie.

Aby maličkatý byt zvětšily, zakomponovaly lodžii do bytu, a právě tuto plochu nyní zabírá kuchyňská zóna s jídelnou.

Stěna, u které je kuchyňská linka, sporák, ale také televize, zůstala čistě cihlová, bez dalších úprav a vrstev.

Stěna, u které je kuchyňská linka, sporák, ale také televize, zůstala čistě cihlová, bez dalších úprav a vrstev.

FOTO: Alessandro Guimarães

Čistě bílý nábytek působí jako příjemně neutrální doplněk několika různých materiálů, které se v malém bytě objevují pohromadě.

Čistě bílý nábytek působí jako příjemně neutrální doplněk několika různých materiálů, které se v malém bytě objevují pohromadě.

FOTO: Alessandro Guimarães

Byt svým způsobem opticky zvětšuje i zdánlivá drobnost - nestejný vzhled jeho stěn. Každá z dlouhých stěn má svůj vlastní výrazný charakter. Tím se byt na pohled jeví o něco větší.

Pro „akčnější” stranu, kde je jak kuchyňská linka, ale také televize, architektky zvolily čistě syrovou variantu z přiznaných cihel. Naopak „relaxační strana domácnosti” končí hladkou, uklidňující šedou stěnou. Právě k ní je orientovaný také veškerý odpočinkový nábytek, jako je například sedačka.

Dřevěné lamely lze nastavit tak, aby z bytu nebylo do koupelny vidět, anebo je naopak rozevřít, aby do koupelny pronikalo denní světlo od okna.

Dřevěné lamely lze nastavit tak, aby z bytu nebylo do koupelny vidět, anebo je naopak rozevřít, aby do koupelny pronikalo denní světlo od okna.

FOTO: Alessandro Guimarães

Architektky navrhly domácnost, v níž jsou nejenom prakticky a zřetelně oddělené zóny, ale její části spolu navíc vedou zajímavý dialog.