Na Panenském předměstí poblíž Znojemského mostu si v roce 1928 firemní společníci Bedřich Klinenberger a Rudolf Popper koupili dva sousedící velké pozemky. Na nich si nechali postavit dvě totožné rodinné vily podle projektu pražského architekta a stavitele Richarda Goldreicha. Ten jim dělal i stavební dozor.

Praktickou součástí stavby je krytý vstup do vily.

Praktickou součástí staveb je krytý vstup.

FOTO: Jiří Podrazil

Jednotně orientované domy mají jednoduchý tvar a na něj navazující půlválcový výstupek otočený do zahrady. Původní střecha staveb byla rovná.

Ke vstupu do zvýšeného přízemí vedlo jednoramenné nekryté schodiště s odstupňovaným parapetem. Hladké fasády člení okna a dekorativní pásy okolo nich.

Architekt hodně pracoval s podobou a umístěním prosklených ploch.

Architekt hodně pracoval s podobou a umístěním prosklených ploch.

FOTO: Jiří Podrazil

Architektonicky se podoba domů přibližuje tehdejším návrhům architektů takzvané Puristické čtyřky (E. Linhart, K. Honzík, V. Obrtel, J. Fragner), kteří ve své tvorbě z raných dvacátých let prosazovali podobně jednoduché tvary staveb obohacené složitějšími terasami, balkóny nebo výstupky.

V patře nechyběl menší pokojík pro služku jak bývalo kdysi zvykem.

V patře nechyběl menší pokojík pro služku, jak bývalo kdysi zvykem.

FOTO: Jiří Podrazil

Nejviditelnějšími změnami u obou domů prošlo horní patro. Jeho dostavba zrušila celou terasu, rovnou střechu nahradila valba a venkovní schodiště zakryl přístavek.

Firmě Klinenberger a spol. se počátkem třicátých let přestalo dařit, a proto musely být domy prodány v dražbě. Členové obou rodin zemřeli za války v koncentračních táborech.

Po únoru 1948 stát majetek obou budov vyvlastnil. Jedna vila na Fibichově ulici 20 byla v šedesátých letech proměněna na mateřskou školu, druhý dům byl i nadále využíván pro rodinné bydlení.