Článek
V roce 1969 lidé sever Finska hojně opouštěli, ovšem mladý a nadšený pár zamířil do městečka Posio k severnímu polárnímu kruhu, kde si už víc než 45 let plní svůj sen.
Opřeni o zdejší způsob života vybudovali továrnu na výrobu keramiky a výrobky značky Pentik dnes znají nejen ve Finsku, ale i v zahraničí.
Prosklená vstupní veranda
Anu už nepracuje ve sklepě jako na počátku své umělecké kariéry, je dychtivá a stále se na svět dívá s otevřenou a tvořivou myslí. Každé ráno brzy vstává a nemůže se dočkat, až zaboří ruce do keramické hlíny. Vše nové chce vidět a cítit.
Kromě nynějšího domu s manželem zrenovovali přes 150 let starou sobí farmu a změnili ji v centrum umění Timisjärvi. Svoji starou roubenku proměnili v místní muzeum keramiky.
Místnost rozjasňují židle v oblíbených barvách majitelky a zářivé obrazy místní umělkyně. Kuchyň (Poggenpohl) v antracitovém odstínu je vybavena spotřebiči Gaggenau, digestoří Gutmann a kuchyňskou baterií Axor.
Starý srub, který Anu a Topi přetvořili v útulný domov, vždycky tak idylický nebyl. Naopak, byl v žalostném stavu, ve sklepě se válely plechovky prošlého kaviáru a lahve vodky... Dnes ale vlídný dům dýchá životem svých laskavých majitelů.
Co vás zaujalo právě na tomto místě?
Zamilovali si jsme si tuto scenérii přírody, výhled na jezero téměř ze všech stran a krásný les. Je tu klid, jsme na samotě, ale není to daleko do továrny. Přála jsem si právě zde vytvořit domov v moderním osvěžujícím stylu a propojit ho se starým srubem.
Navrhla jste si dům sama?
Spolupracovala jsem s mladým studentem architektury. Řešení jsme vymysleli společně, technickým výkresům se věnoval odborník a dům postavili řemeslníci z Posia.
Chtěla jsem propojit starý srub s novou stavbou, jejíž součástí bude i můj ateliér. Původním záměrem byla myšlenka dotvořit ho stavbou výhradně ze skla, abychom mohli být cele součástí okolní přírody. Výsledkem jsou tříkomorová izolační skla téměř všude v maximální výšce stěn. Je tu příjemně. O tepelnou pohodu a svěží vzduch pečuje tepelné čerpadlo s rekuperací.
Obývací pokoj je součástí zrenovované části starého srubu. Aby nepůsobil příliš rustikálně, doplnila teakový jídelní stůl plastovými židlemi Louis Ghost (Kartell) od Philippa Starcka.
Měla jste od počátku jasnou vizi, jak bude dům vypadat a jak ho zařídíte?
Zbožňuji mixování stylů a slučování zdánlivě neslučitelného. Stále něco vymýšlím, mám ráda bláznivé kombinace. Často se s přáteli po jídle přesouváme ze staré části srubu sem ke stolu do ateliéru s výhledem do přírody, kde si dáme sklenku koňaku a je nám tu dobře.
Ve srubu jsou i ložnice pro hosty. Tato je vyzdobená starým stropním panelem přivezeným z Indie. Je jediným místem v domě, kam nesmí psi.
Například v ložnici jsem plánovala vytvořit záhlaví lůžka ze speciálního kusu dřeva z Indie, který jsme museli nejdřív dostat dovnitř a teprve potom došlo na osazení oken domu. Také jsem si od počátku představovala tmavě šedou nebo černou kuchyň. Jinak jsem si ale přála, aby interiér byl světlý s mými oblíbenými barvami oranžovou, růžovou, žlutou, modrou...
Aby prostor získal víc světla, Anu dřevo nabílila. Pohodlné posezení u krbu zajišťuje moderní kožená pohovka.
Sámové žijící na severu Finska mají také rádi pestré barvy, já si je ale zamilovala v Indii, tam jsou snad ještě zářivější. V Indii jsem si sama našla mnoho starých zničených kusů nábytku, které mi můj kamarád už tam repasoval a já si je pak přivezla domů.
Váš dům je dokonalou ukázkou eklektického stylu, kde se harmonicky spojují moderní, přírodní i etnické prvky. Všechno jste si zařizovala sama?
Ano, vím, co mám ráda, proto je to velmi jednoduché. Stejně tak jsem sama zařizovala náš dům pro hosty i dům v Timisjärvi.
Součástí obývacího pokoje je i Topiho oblíbená knihovna.
Které místo v domě je vaše nejoblíbenější?
Mám ráda svůj ateliér a tento rustikální stůl, který jsem našla v Číně. Jde o recyklované dřevo v kombinaci se železem. Cokoliv si přivezu, nikde neschovávám, hned to začnu užívat. Krásné předměty dodávají energii. Občas ale vybavení měním. Dvakrát jsem už vyměnila židle a po výstavě dojde i na dekorace stěny nad krbem.
Všimla jsem si, že keramiku nejen tvoříte, ale doma ji i hojně užíváte.
Vždy testuji naše nové kolekce a nosím si domů prototypy, ale nejraději mám asi novou kolekci Kivi a Valo. Také si často vozím keramiku ze zahraničí.
Stěnu ložnice krášlí jeden z dvanácti kusů stropních panelů ze starého rozebraného paláce indického mahárádži.
Když se vracíte domů z cest, na co se nejvíc těšíte?
Před několika týdny jsem se vrátila z nejlidnatějšího města Číny, ze Šanghaje, kde byl hluk a znečištěný vzduch. A tady je tak krásné prostředí – klid, skvělí lidé a překrásná příroda...
Doma si pustím klasickou muziku, jazz, někdy i country či rock and roll a zabořím ruce do hlíny.
Lůžko vyrobené na míru truhláři z Pentiku doplňují vyřezávané truhly, které slouží jako noční stolky. Po obou stranách přímo z postele mohou manželé pozorovat les, jezero a také polární záři.
Je pro vás navrhování těžká práce, nebo zábava?
Průmyslový design je občas velmi náročný. Někdy je to ale snadné. Například kolekce Kivi a Kallio přišly jednoduše. Často myslím na Pabla Picassa, abych neudělala stejnou chybu. O jeho život a práci se velmi zajímám. Stále je třeba hledat něco nového, mít oči otevřené a vnímat, co se kolem nás děje.
Ani v koupelně nechybí čínská keramická mísa přivezená z Londýna a vlastní dekorace z keramiky. Nábytek je zhotoven na míru zdejšími truhláři. Místnost nemá vanu, ale je vybavena komfortním sprchovým boxem s párou.
Ve vašem věku už ženy zpravidla bývají v důchodu, co vás žene kupředu a stále nutí vstávat brzy ráno a pracovat s hlínou?
Lidé, kteří nic nedělají, jsou staří, já se tak necítím. Jsem zdravá, mám spoustu energie a těším se na to, co přijde. V byznysu jsem měla i špatné období, cítila jsem vždy velkou odpovědnost za téměř 300 zaměstnanců... stále s námi pracují ti stejní lidé, stali se součástí naší rodiny. Vždy jsme museli umět proměnit důmyslnost a kreativitu na chleba, vydělat peníze a obstát.
Co byste v domě s odstupem času udělala jinak?
Udělala bych si větší kuchyň, protože ráda vařím. Těší mě prostírat a aranžovat stoly, s oblibou různě kombinuji naše nádobí... jsem šťastná a svobodná.
Příjemně posedět a vnímat podmanivou krásu okolní přírody je možné i z mola.
| Anu Pentik, 74 let |
|---|
| Výtvarná umělkyně, která žije a pracuje v laponském městečku Posio, spolu s manželem Topim vybudovala úspěšnou rodinnou firmu Pentik, jejíž produkty těší příznivce skandinávské jednoduchosti, rustikální nostalgie a exotiky vzdálených zemí doma i ve světě. Nyní se s nimi můžete seznámit i u nás. Anu se dočkala samostatné umělecké výstavy v Taidehalli v Helsinkách, kterou bude zahajovat finský prezident. Byla oceněna uměleckou radou Lapland, čestným doktorátem University Lapland i medailí za zásluhy pro Finsko. Stále rozvíjí své umění a v současnosti se věnuje především volné tvorbě a studiové kolekci. Inspiruje se životem a kouzelnou finskou přírodou. Přeje si, aby k lidem prostřednictvím její tvorby přicházely jen radostné pocity, které zpříjemní jejich životy. |
Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.