Původní vize projektu vznikla ve stuttgartské agentuře Jangled Nerves GmbH, finální verzi pak zpracovali již zmiňovaní pražští architekti.

Ferdinand Porsche se ve vratislavickém domě narodil v roce 1875 místnímu klempíři Antonu Porschemu. Z archivních podkladů architekti nejprve zjišťovali, které z budov, jež na pozemku stály v roce 2014, jsou původní, a které byly dostavěné v průběhu 20. století.

Ukázalo se, že veškeré budovy vzadu na dvoře jsou pozdější a do doby narození světově proslulého konstruktéra nespadají. Znamenalo to, že je lze bez výčitek strhnout a na jejich místě vystavět vkusně řešené zázemí pro výstavní prostor, v nějž se měl proměnit vlastní rodný dům.

Jeden z historických snímků rodného domu Ferdinanda Porsche

Jeden z historických snímků rodného domu Ferdinanda Porsche

Ani ten se ovšem nezachoval v původní podobě. Proměnami pravidelně procházela zejména čelní strana směřující do Tanvaldské ulice, kde se měnilo umístění vstupů, oken a výkladů. K nejlépe zachovaným částem patřily štítové strany objektu.

Podle dobových fotografií se ale nakonec architektům podařilo navrhnout takový vzhled, který odpovídá někdejší podobě. Architekti spolupracovali i s památkovým ústavem v Liberci, přestože dům není oficiálně památkově chráněn.

Architekti přesně podle dobových snímků obnovili i předzahrádku se stromem.

Architekti podle dobových snímků obnovili i předzahrádku se stromem.

Před domem nezapomněli vytvořit předzahrádku a do ní zasadit jabloň, aby podoba byla opravdu dokonalá.

Technické řešení rekonstrukce rodného domu

Architekti nejprve pomocí sond zjišťovali, kde byly ve zdech v minulosti stavební otvory, a poté obnovili ty z konce 19. století. Přebývající naopak zazdili. K tomu použili částečně vybourané a částečně nové pálené cihly.

Problémem stavby byly provlhlé zdi. Architekti je nechali proto podřezat a kompletně odizolovat. Nedostatečné a nekvalitní základy byly další závadou, jíž bylo třeba při rekonstrukci stavby vyřešit. Architekti proto nechali všechny obvodové zdi dodatečně podbetonovat.

Nové části obvodových stěn jsou vyzděné keramickými děrovanými tvarovkami typu Porotherm, bez dalšího zateplení. Jak ovšem upřesňují architekti, konstrukce byly provedeny z tvarovek tak, aby splňovaly normové hodnoty prostupu tepla. Od zateplení autoři upustili proto, aby bylo možné na stěnách vytvořit repliky původní štukové výzdoby.

Součástí svislých nosných prvků hlavního prostoru rodného domu jsou sloupy ocelových rámů, které jsou současně základní nosnou konstrukcí sedlové střechy objektu. Sloupy rámů jsou vsazeny do obvodové stěny.

Vlastní sedlová střecha rodného domu je kryta štípanou břidlicovou skládanou krytinou, řešena je jako dvouplášťová, s jednou provětrávanou mezerou. Architekti neopomněli ani detaily v podobě kovaných ozdobných prvků, například korouhev. Ta je vyrobena opět jako kopie původní.

Klempířské výrobky jsou z tmavého titanzinku v odstínu břidlicové šedi. Na střeše přibyly dva falešné komíny z režného zdiva, rovněž odpovídajícího dobovým fotografiím.

Slavný automobilový konstruktér se narodil do rodiny klempíře Antona Porsche.

Slavný automobilový konstruktér se narodil do rodiny klempíře Antona Porsche.

Interiér domu slouží jako muzeum s hlavním výstavním sálem v přední části. Proto zde zmizely veškeré příčky. Zbyla pouze vnější obálka a střecha.

Ve středu čistě bíle vymalovaného sálu je umístěna funkční replika hybridního vozu Lohner Porsche, který Ferdinand Porsche zkonstruoval.

V centru hlavního výstavního sálu je umístěna funkční replika hybridního vozu Lohner Porsche.

V centru hlavního výstavního sálu je umístěna funkční replika hybridního vozu Lohner Porsche.

Expozice věnovaná slavnému rodákovi a konstruktérovi samozřejmě pokračuje i v dalších místnostech jeho rodného domu. Výška jejich stropů a uspořádání interiéru jsou pak již tradiční.

V nově přistaveném zadním objektu vznikla kavárna.

V nově přistaveném zadním objektu vznikla kavárna.

V zadní části pozemku vyrostl zcela nový, přízemní objekt sahající od jedné strany parcely ke druhé a kopírující její zadní okraj ve svahu.

Zadní stěna je železobetonová, zbytek je řešen jako dřevostavba s předsazenou lamelovou konstrukcí před čelní stěnou. Ta zdálky nápadně připomíná plot, takže pohled na dům z ulice působí velice přirozeným dojmem. Jako by za ním byl pouze dvorek a za ním už jenom plot.

V zadní části pozemku vzniklo nové zázemíé pro návštvěníky i zaměstnance muzea. Jeho čelní strana imituje vzhled laťkového plotu.

V zadní části pozemku vzniklo nové zázemí pro návštěvníky i zaměstnance muzea. Jeho čelní strana imituje vzhled laťkového plotu.

V zadní budově je umístěna kavárna, sociální zázemí pro návštěvníky muzea i jeho pracovníky a další doprovodné místnosti, včetně technické.

Na dvoře dlážděném štípanými žulovými kostkami lze nalézt odpočinek na kruhové kamenné lavici pod nově zasazeným stromem.

Panely z dřevěných mříží na zadním objektu lze rozevírat.

Panely z dřevěných mříží na zadním objektu lze rozevírat.