Chrám v Pečkách byl postaven ve stylu tzv. geometrické secese. Jeho interiér je ovšem zařízen v kubistickém slohu podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, který byl spolupracovníkem Josefa Gočára. Chrám tvoří tři hlavní části, je to vlastní kostel, na něj navazující Jeronýmova síň (přednášková síň) a fara. Charakteristické kubistické prvky lze spatřit v celém interiéru, nejvíce jich je ovšem v kostele.

Návštěvníka jako první uvítá sádrová socha Mistra Jana Husa. Je to ve skutečnosti kopie bronzového pomníku, který stojí venku před kostelem a je dílem českého sochaře Stanislava Suchardy.

Návštěvníka jako první uvítá sádrová socha Mistra Jana Husa. Je to ve skutečnosti kopie bronzového pomníku, který stojí venku před kostelem a je dílem českého sochaře Stanislava Suchardy.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Interiér kostela navrhl architekt Oldřich Liska v kubistickém stylu.

Interiér kostela navrhl architekt Oldřich Liska v kubistickém stylu.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Návštěvník vstupuje do skromně, ale účelně zařízeného prostředí, které je prosto jakékoli vizuální okázalosti. Právě k tomuto účelu se ukázal kubistický sloh být neobyčejně vhodným. Namísto různě zdobných prvků zaujme nenápadnou hrou nezvyklých lomů linií a ploch, čímž vznikají nejenom nové tvary, ale také významy. V pečeckém kostele je to především opakující se motiv hvězdice, resp. kříže.

Přirozenou dominantou kostela je tmavohnědá dřevěná kazatelna a před ní stojící kamenný stůl Páně.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Stojící stůl Páně je vytvořen ze tří druhů kamene.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Kubismus v architektuře

Kubismus je jedním ze dvou architektonických směrů, které vznikly v naší zemi, a také pouze u nás lze na stavby v tomto slohu narazit. Kubistická architektura je ve světě velice ceněná. V drtivé většině případů však byly takto stavěny stavby laického charakteru, obvykle rezidenční budovy.

V Praze jich lze objevit nejvíce pohromadě, (snad nejznámější je Dům U Černé Matky Boží Josefa Gočára v Celetné ulici). Interiér jubilejního chrámu Mistra Jana Husa v Pečkách je unikátní právě proto, že je stavbou sakrální. Jediným dalším známým objektem určeným k duchovním účelům postaveným a zařízeným v kubistickém slohu, je už jen pražský kostelík v Prokopově ulici č. 216.

Půdorys vlastní kazatelny má tvar hvězdy.

Půdorys vlastní kazatelny má tvar hvězdy.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Charakteristické kubistické rysy má i tabule pro zasunutí čísel zpěvů, které se budou během bohoslužby zpívat.

Charakteristické kubistické rysy má i tabule pro zasunutí čísel zpěvů, které se budou během bohoslužby zpívat.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Dominantním prvkem hlavní lodi kostela je tmavohnědá dřevěná kazatelna a přímo před ní oko diváka zaujme oválný stůl Páně. Jeho základna je vytesána z granodioritu, středová část z pískovce a černá vrchní deska je z leštěného gabra.

V interiéru kostela se všude opakuje stylizovaný vzor kříže.

V interiéru kostela se všude opakuje stylizovaný vzor kříže.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Přirozeným protipólem ke kazatelně jsou tmavohnědé varhany na kruchtě.

Přirozeným protipólem ke kazatelně jsou tmavohnědé varhany na kruchtě.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Kromě vitrážových oken osvětlují prostor kostel mosazné secesní lustry. Jejich krásu si však divák nejlépe vychutná při pohledu z kruchty (balkónu s varhanami). Návštěvník zde po vystoupání objeví, že styl varhan hezkým způsobem zrcadlí styl kazatelny. Barvou i dřevěnými obklady.

Interiér kostela mají zájemci možnost si prohlédnout každou neděli po bohoslužbách.

Interiér kostela mají zájemci možnost si prohlédnout každou neděli po bohoslužbách.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Nejhezčí pohled na interiér kostela je z kruchty.

Nejhezčí pohled na interiér kostela je z kruchty.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Jediným nepůvodním, ovšem stylově zcela přesně zapadajícím prvkem v kostele je prosklená přepážka oddělující jej od přednáškové čili Jeronýmovy síně. Původním dělícím prvkem byl prostý závěs, ten ovšem farníci po čase nechali odstranit a nahradili jej elegantnějším mléčným sklem.

Lustry v kostele nejsou kubistické, ale secesní.

Lustry v kostele nejsou kubistické, ale secesní.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Jeronýmova síň pečeckého chrámu.

Jeronýmova síň pečeckého chrámu.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

„Kostel plně slouží svému účelu. Každou neděli, po bohoslužbách, je možné jej navštívit a prohlédnout si jej. Potřebuje ale novou fasádu. Rádi bychom také zpřístupnili věž. Musíme to ovšem nejprve vymyslet tak, aby se do ní nevcházelo přes faru. A také bychom chtěli zprovoznit věžní hodiny,” říká administrátorka sboru Českobratrské církve evangelické v Pečkách Helena Junová a dodává: „Ale to víte, náš sbor je malý, a tak všechno trvá déle, než bychom si přáli.”

Jubilejní chrám Mistra Jana Husa v Pečkách

Chrám Mistra Jana Husa v Pečkách

FOTO: Novinky

Pomník Mistra Jana Husa před jeho jubilejním kostelem v Pečkách.

Pomník Mistra Jana Husa před jeho kostelem v Pečkách.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky