Zimní měsíce jsou pro střechu nejkritičtějším obdobím roku. Přitom právě její stav bezprostředně ovlivňuje životnost dané stavby. Jaro je proto logicky obdobím, kdy je třeba střechu pečlivě zkontrolovat. Stejně tak je nezbytné věnovat pozornost i okapovému systému.

„Vítr, sníh, mráz či silné deště dovedou napáchat velké škody na krytině, izolaci, okapech, komínech, hromosvodech i v interiéru půdy. Zanedbání jarní revize střech proto může vyústit v budoucí poškození celého objektu,“ radí Markéta Martinková ze společnosti Rheinzink, výrobce titanzinkových střech a okapových systémů.

Střešní prvky a výměna tašek

Ze všeho nejdříve je dobré zaměřit se na komíny, světlíky, vikýře a odvětrávací otvory střechy. Oplechování těchto prvků a prostupů by mělo být bez poškození. Lemování za těmito prvky je třeba důkladně vyčistit, aby mohla voda správně odtékat. U střešních oken je potřeba prohlédnout, zda je v pořádku těsnění.

Hned poté je vhodné zkontrolovat stav střešní krytiny. Nápory sněhu mohly u skládané střešní krytiny uvolnit tašky například v místě úžlabí. Ty je třeba vyměnit.

Při pohledu na střechu je dobré si také všimnout, zda není utržený hromosvod.

Okapové systémy

K nejohroženějším prvkům střechy patří ovšem okapové systémy, zvláště pak, jsou-li na střechách s velkým sklonem, kde je mohl poškodit sjíždějící sníh. Okapy tak mohou být nejenom utržené, ale i jinak poškozené, případně ucpané nečistotami, které mohly na střeše zůstat ještě od podzimu.

Okapové žlaby nesmějí být prohnuté, spoje mezi jednotlivými díly musí být dokonale těsné. Sklon okapů mohou negativně pozměnit i pokřivené háky.

„Poškození okapů se liší podle materiálu. U plastových systémů se zaměříme na to, zda vlivem mrazu nepopraskaly, u zinkových okapů zkontrolujte, zda nejsou poškozeny ledem. Žlaby a okapové roury je třeba důkladně vyčistit od spadaného listí a dalších překážek, jinak riskujete při jarních deštích ucpání a následnou vlhkost v objektu,“ vysvětluje Martinková.

Vlhkost na půdě

Střechu je potřeba zkontrolovat nejenom zvenčí, ale také zevnitř. Je třeba důkladně projít podkroví a zjistit, zda někudy do objektu nezatéká.

O nežádoucím průniku vlhkosti skrz střešní plášť svědčí například plísně a v každém případě pak vlhké mapy v dřevěném bednění na nezateplených půdách.

Opět je při kontrole potřeba prohlédnout hlavně okolí prostupu komína a okenních otvorů.

Bezpečnost nade vše
Na druhé straně je ovšem třeba při kontrole střechy pamatovat i na vlastní bezpečnost. Například na střechy s velkým sklonem by laik neměl vůbec vstupovat. K základní vizuální kontrole mu postačí pohled ze střešního okna, a pokud z něj není vidět k důležitým místům, například ke komínu, je lepší zavolat profesionální firmu. „U jednoduššího typu střechy, která je rovná nebo pochozí a dá se na ni snadno vylézt, zvládne prohlídku majitel. U šikmých a složitějších střech je potřeba zavolat odborníka. Náklady na tyto revizní prohlídky určitě vyváží jistota funkční střechy, v mnoha případech ušetří i vícenáklady na odstraňování případných škod při zatékání,“ podotýká Jiří Langner ze stavebního klempířství Krolan.