Interiérové dveře splňují řadu požadavků. Jedny jsou bytelné, jiné odolají vlhku

Vedle materiálů jsou pro výběr interiérových dveří důležité jejich rozměry, způsoby otevírání a odolnost kování.

Stranou nezůstává ani vzhled. Určuje charakter místnosti, ať už jsou dveře opticky dominantní, či dokonale splývají se stěnou.

Na internetových stránkách výrobců často najdeme konfigurátory, díky nimž vyzkoušíme různé varianty barev dveří v kombinaci s podlahou, nábytkem i výmalbou.

Některé aplikace umožňují provádět obměny přímo s nahranou fotografií našeho interiéru.

Otočné dveře nabízejí klasické otevírání. Jsou oblíbené pro svou velmi dobrou schopnost izolovat zvuk a pachy. U těchto dveří volíme tzv. levé či pravé otevírání, které poznáme podle umístění dveřních závěsů.

Stojíme-li čelem ke dveřím a otevřeme je směrem k sobě, pak závěsy po naší pravé ruce značí dveře pravé, závěsy po levé straně dveře levé.

Stranu pohybu dveří vybíráme s ohledem na prostor, do něhož dveře otevíráme. U dvoukřídlých dveří je určující dveřní křídlo s klikou, které otevíráme jako první.

Zasunovací dveře šetří místo v menších pokojích. Křídlo posuvných dveří se posunuje v závěsném systému, po kolejnici v podlaze nebo zajíždí do stavebního pouzdra přímo ve stěně.

Kyvné dveře, lítačky, otevíráme ven i dovnitř. Jsou průchozí z obou stran, což se hodí v případech, kdy procházíme s plnýma rukama.

Voštinová výplň patří k nejlevnějším a nejlehčím, voština je totiž papír formovaný do tvaru včelích pláství. Voštinové dveře vyhovují v místnostech se stabilním klimatem, nesnesou příliš velkou zátěž.

Děrovaná dřevotřísková deska je odlehčená a pevnější než voština. V řezu jsou patrné odlehčující otvory zhruba o průměru 28 mm. Děrované desky se používají pro běžně namáhané interiérové dveře, dobře izolují hluk. Jde o střední cestu v kvalitě dveří.

Středně tvrdá dřevovláknitá deska - vzniká lisováním dřevních vláken. MDF se vyznačuje pevnými hranami a homogenní strukturou, je odolná.

Plná dřevotřísková deska zvládne větší namáhání, brání proražení. Je vhodná k výrobě speciálních dveří a dobře poslouží jako např. vchodové bytové dveře.

Celoskleněné dveře představují v interiéru zajímavý designový prvek, dodávají prostoru lehkost a transparentnost. Čiré sklo vyřeší problém s nedostatkem světla v místnosti. Dveře mohou být decentní z pískovaného a leptaného skla, využívaného zejména v ložnicích a koupelnách.

Transparentnost neztrácí ani celoplošně barvené nebo tónované sklo zabarvené odstíny od jemně světlého smetanového až po tmavě kouřové.

Nechceme-li skrze dveře vůbec vidět, zvolíme sklo lakované, dostupné v téměř nekonečné barevné škále. Zdobnou variantu představuje např. gravírovaný skleněný povrch s motivy vyrytými brusným kotoučem.

Umělé povrchy jsou cenově dostupné, nabízejí širokou škálu dekorů a povrchových struktur. Patří k nim patentované povrchové úpravy (lak, barva), vhodné je pokrytí fólií (tl. 0,1 mm) a laminátem (tl. 0,4 mm), zdařile imitujícími kresbu přírodních materiálů.

Umělé povrchy odolávají běžnému poškození drápky domácích mazlíčků nebo odírání hračkami malých dětí.

S dveřmi z přírodního masivu se setkáme zřídka, patří spíše do luxusnějších interiérů. Pro výrobu masivních dveří se používají panely slepené z lamel z masivního dřeva, tzv. spárovky. Moderní lepidla zajišťují vyšší pevnost ve spoji, než má samotné dřevo.

Cenově dostupnější jsou dveře dýhované. Jejich povrch pokrývá zhruba 0,7 mm síla kvalitního dřeva. Nalepuje se na dřevotřísku nebo MDF desku, upravuje se laky, mořením. Setkat se můžeme i s kamennými dýhami z břidlice.

Pod pojem dveřní kování zahrnujeme dveřní závěsy (panty), kliku, zámek, v případě posuvných dveří po stěně také závěsný mechanismus, díky němuž se dveře pohybují.

Kvalitní výrobky zvládnou větší zatížení bez poruchy nebo předčasného opotřebení, nevyplatí se na nich šetřit. Při nákupu zjistíme, jaké druhy kování se hodí do konkrétních obytných místností, jaké na dveře k WC či do koupelny nebo do prostor se zvýšeným provozem.

Zárubně podobně jako dveře rozlišujeme podle závěsů pro křídlo dveří na pravé a levé. Přední strana zárubně je ta, na které jsou závěsy a polodrážky. Svislé části zárubní se nazývají ostění, spodní vodorovná část je práh, horní část se nazývá nadpraží.

Z hlediska materiálů se můžeme setkat s hliníkovými i plastovými zárubněmi, nejčastější jsou však ocelové s různými typy povrchových úprav.

Trendem se stává také systém skrytých zárubní pro otočné i posuvné dveře. Zárubně jako rám tvoří nosnou konstrukci dveří, proto by měly být osazeny kvalitně a s ohledem na typ a tloušťku zdi.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: