Majitel si na Vysočině postavil útulný cihlový dům s dřevěným obložením

Původním záměrem Jiřího s rodinou bylo pořídit si na Vysočině, kam jezdili nejprve několik let za známým, starší dům. Jak se postupně jejich představy zpřesňovaly, dospěli majitelé k přesvědčení, že již hotový dům by vyžadoval nezbytné opravy a úpravy, které by jeho cenu zvýšily, a stejně by hrozilo, že se budou muset něčemu přizpůsobovat.

Řešením tedy byla koupě prázdného pozemku, na němž si postavili dům vlastní, odpovídající zcela přesně jejich přáním a touhám.

„Na Josefa, 19. března 2011, jsme začali stavět. Ještě 10. května nás ze staveniště zahnala sněhová bouře, ale do konce roku byl objekt pod střechou a přes zimu jsme mohli realizovat práce uvnitř. Koncem dalšího roku byl dům dokončen a zabydlen,” vzpomíná Jiří a s úsměvem dodává: „Možná bylo i naivní budovat něco nového v 65 letech. Manželka to prezentovala jako 'malý domek'.”

Při návrhu domu čtenář vycházel z požadavků rodiny a vlastních zkušeností. Výsledkem je proto přízemní dům s dispozicí 4+1 s prostory pro technické zázemí domu, včetně garáže.

Majitel dům postavil na klasických betonových základových pasech, pro něž bylo třeba v místě vybagrovat potřebné jámy. Pozemek je ovšem na místě, kde před staletími byly doly na železnou rudu, a tak bylo třeba pomocí těžké techniky vydolovat i několik obrovských balvanů, tzv. železňáků. Ty jsou nyní rozptýleny v okolí domu jako hezká dekorace.

„Obálku domu tvoří obvodové zdivo Heluz 30 cm zděné na pěnu. Zateplení je navrženo a provedeno čedičovou vatou 2 x 8 cm mezi dvojitým dřevěným roštem. Přes folii je proveden dřevěný obklad ze sibiřského modřínu s větranou mezerou a povrchovou úpravou olejem Osmo. Viditelné kamenné části jsou obezdívkou z kamenů vybouraných z původních objektů na Vysočině,” upřesňuje Jiří a doplňuje:

„Mezi keramickým zdivem a kamenem zděným na beton je zateplení polystyrenem tloušťky 10 cm. Stropem objektu je železobetonová deska nad 1. NP, na které leží tepelná izolace s topnými elektrickými kabely zalitými v anhydritu. Schodiště z dubových fošen je uloženo na ocelobetonové konstrukci, dubové jsou rovněž veškeré prvky zábradlí.”

Protože je dům na území chráněné oblasti, musel Jiří při návrhu stavby zohlednit požadavek její správy, a uzavřít dům sedlovou střechou, která má sklon 45 stupňů. Navrhl si klasickou trámovou konstrukci s dřevěnými sloupky a hambalky, jež ponechal zčásti viditelné.

„Zateplení střechy je provedeno nadstřešní izolací Bramac v tloušťce 14 cm, tepelné izolace jsou spodem doplněny minerální vlnou tloušťky 10 cm. Střešní krytinu tvoří šroubované profily cembrit s oplechováním,” napsal nám čtenář.

Podhledy v interiéru domu pak majitel obložil deskami z masivního dřeva, které použil i v koupelně. Jejich vyznění společně v kombinaci s keramickými obklady si obzvláště pochvaluje, protože místnost příjemně vizuálně proteplují.

V přízemí domu položil keramickou dlažbu, v podkroví pak podlahu z masivu, uloženou ovšem jako plovoucí.

Hodinová spotřeba tepla domu je 7,7 kW, v domě se topí pomocí elektrických topných kabelů uložených v podlahách na obou podlažích.

Do domu není zaveden plyn, přísun teplé vody zajišťuje elektrický bojler. Rodina čtenáře vaří na elektrické indukční desce.

Příjemnými doplňky, které zvyšují komfort domova, jsou krb v obývacím pokoji a infrasauna v koupelně. Díky nim si obyvatelé domu užívají příjemného tepla i v chladných zimních dnech.