Zařizování interiérů je Elizabethiným koníčkem od mládí. Svůj první byt si koupila v devatenácti letech, v Birminghamu. Celý ho redekorovala a úspěšně prodala. Následovalo několik dalších nemovitostí.

V roce 1995 se dnes padesátiletá lékařka seznámila s kolegou z oboru a koupili si dohromady malý viktoriánský domek v londýnské čtvrti Fulham. Za nějaký čas si pořídili dům v Chiswicku, postavený v 70. letech podle tehdejších trendů. „V ten den, kdy jsme se do něj nastěhovali, jsem ho začala nenávidět,” řekla serveru Homes&Property Elizabeth.

V roce 2007 se vzali a o dva roky později si Elizabeth všimla, že ve stejné čtvrti je na prodej vysoký, čtyřpodlažní řadový dům za dva milióny liber. Spodní podlaží měl zčásti zapuštěno pod zem.

Z nejspodnějšího podlaží se vychází na obezděný dvorek.

Z nejspodnějšího podlaží se vychází na obezděný dvorek.

FOTO: Profimedia.cz

Elizabeth se líbilo, jak byla horní tři podlaží zařízena. Působila příjemným, vzdušným dojmem, okna měla nové okenice, všude byly parketové podlahy a hezky byly zařízeny i koupelny. U toho Elizabeth neměla potřebu cokoli měnit.

Slabinou bylo ovšem zčásti zanořené spodní podlaží. To nahlíželo skrz unavené francouzské okno do malého dvorku ohraničeného zdí, za níž se rozkládala zahrada.

Tím, jak bylo toto podlaží pod úrovní okolního terénu, nepronikalo do něj dost denního světla a působilo nehezkým a pochmurným dojmem. Spíše než jako plnohodnotná součást domova vypadal celý prostor jako zázemí pro služebnictvo.

FOTO: Profimedia.cz

„Jakmile jsem vstoupila do domu, věděla jsem, že ho chci,” říká po letech Elizabeth. A protože majitelé byli více než ochotni se domu zbavit, podařilo se lékařskému páru cenu usmlouvat na 1,5 miliónu liber.

Elizabeth měla hned jasno, jak spodní podlaží prosvětlit. Inspirovala se jedním obrázkem v časopise, kde k podobnému typu domu nechali přistavět vysoký, cele prosklený box.

A přesně něco takového měla na mysli i ona. Bylo ovšem třeba nejprve nějaký čas počkat, než se manželům podaří našetřit další peníze.

Kuchyň je zařízena v čistě bílé barvě.

Kuchyň je zařízena v čistě bílé barvě.

FOTO: Profimedia.cz

Díky známým pak lékařka poznala architekty ze studia Cross Harris Architects, které oslovila s žádostí o návrh podobné přístavby. Jejich první verze byla překvapivě celá cihlová, s neprůhlednou střechou. (Dům stojí totiž v památkově chráněné zóně, a tak se snažili co nejvíce kopírovat styl původní stavby.)

Když ji však postoupili projektantům, ti trvali na tom, že je potřeba vytvořit prosklený prostor, a tak se Elizabeth dočkala přesně toho, co si přála. Měla velký prosklený box, na který navazuje menší, ovšem rovněž nově přistavěná cihlová část.

Hlavním rysem přístavby je velkoformátové okno, které se otevírá vysunutím vzhůru po vzoru gilotiny. Jeho výška zasahuje přes dvě podlaží. Kromě toho, že přivádí do interiéru více denního světla, rozšířila přístavba také podstatným způsobem plochu kuchyně, která byla v nejspodnějším podlaží i původně.

Čistě bílé zařízení napomáhá umocnit jak dojem většího prostoru, tak ještě více prosvětlit tuto místnost.

Největší radost měla majitelka ve chvíli, kdy řemeslníci zavěsili její nové bublinové křeslo.

Největší radost měla majitelka ve chvíli, kdy řemeslníci zavěsili její nové bublinové křeslo.

FOTO: Profimedia.cz

Úplně nejblíže oknu, jímž se vychází na dvorek, je pak jídelní zóna, takže strávníci těží z nově přistavěné části domu nejvíce.

V cihlové části přístavby je ukryto technické zázemí domu a v patře nad ním pracovna. Z původní jídelny se po novém zařízení, které si samozřejmě vzala na starost Elizabeth, stal příjemný obývací pokoj, jemuž vévodí bublinové zavěšené křeslo a sedací kostka potažená hovězí kůží.

Tři horní podlaží byla zařízena podle gusta majitelky, proto je neměnila.

Tři horní podlaží byla zařízena podle gusta majitelky, a proto je neměnila.

FOTO: Profimedia.cz

Realizace přístavby trvala nakonec takřka rok. Po celou dobu si pracovně vytížení manželé museli vystačit jen s ledničkou a mikrovlnnou troubou přenesenými do prvního patra. Jak dnes říkají, kdyby měli něco takového podstoupit znovu, hodně by si to rozmýšleli.

Na druhé straně potěšujícím faktem pro ně bylo, že proti návrhu proskleného boxu neměl námitky jediný soused. „Když dělníci nakonec zavěsili do obýváku i to bublinové křeslo, byla jsem naprosto nadšená,” uzavírá Elizabeth.