Alois Winnar byl majitelem stavební firmy, která se specializovala na provádění vodních staveb, kanalizací apod. Na začátku čtyřicátých let minulého století si nechal postavit vilu od významného německého malíře, designéra a architekta Albina Camilla Müllera, známějšího pod pseudonymem Albinmüller.

Stavba sloužila pro početnou domácnost.

Stavba sloužila pro početnou domácnost.

FOTO: Autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Hlavní strana je orientována do prostoru labského údolí. Vila stojí vysoko nad údolím Labe a v době, kdy byla postavena, musela být solitérní stavbou, ze které se jejím obyvatelům otevíral neuvěřitelný pohled do labské krajiny.

K vile patřila udžovaná zahrada.

K vile patřila udržovaná zahrada.

FOTO: Autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Albinmüller vilu navrhl jako symetrickou stavbu obdélníkovitého tvaru se dvěma výstupky, které předsunul mírně před fasádu, a do kterých umístil pánský pokoj a jídelnu se zimní zahradou.

Vzhledem k tomu, že architekt měl od stavebníka volnou ruku, navrhl, jako vystudovaný návrhář nábytku, i vybavení, které bylo kvalitně vytvořeno firmou Häbler & Wocasek z Bíliny.

Architekt vyzdvihl působivý výhled do okolí.

Architekt vyzdvihl působivý výhled do okolí.

FOTO: Autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Stavebník Winnar zemřel jako osmaosmdesátiletý v Salzburgu v roce 1958. Neví se, jak se seznámil s Albinmüllerem. Je možné, že se s jeho prací mohl setkat již dříve, protože Albinmüller se účastnil řady výstav, mimo jiné v Drážďanech, kde už v roce 1899 obdržel ocenění za interiérovou architekturu.

Mohli se seznámit i na drážďanské výstavě Wohnug und Siedlung neboli Domy a obydlí z roku 1925, kde byly Albinmüllerovy práce publikovány.

Obývací pokoj byl rozlehlý.

Obývací pokoj byl rozlehlý.

FOTO: Autorský tým Slavné vily Ústeckého kraje

Tvorba architekta Albinmüllera je spojena především s dvěma lokalitami, s městem Magdeburg a s uměleckou kolonií v Darmstadtu. Tam stvořil většinu svých děl.

Dům v Ústí nad Labem je zřejmě jednou z jeho posledních realizací vůbec, protože později se začal zabývat předně krajinomalbou a psaním.