Příběh „kulatého“ domu se začal psát již před lety. Mladým manželům tehdy pozemek ve volném kopcovitém terénu nad řekou, 30 km od Prahy, doslova učaroval, nicméně o konkrétní podobě budoucího domu v té době neměli představu, ta se zhmotnila až mnohem později.

Parcela je unikátní svým charakterem, umístěním v přírodě i velkou rozlohou, což si přímo žádalo netradičně pojatou stavbu.

Parcela je unikátní svým charakterem, umístěním v přírodě i velkou rozlohou, což si přímo žádalo netradičně pojatou stavbu.

Postupem času na svět přišly tři děti a potřeby rozrůstající se rodiny pomáhaly formovat konkrétní podobu domu.

„Manželé neměli žádné přemrštěné požadavky, chtěli kvalitní stavbu, ale hlavně chtěli být celá rodina spolu. To jsme při projektování zohlednili,“ řekla nám architektka Martina Buřičová, která spolu s Ing. arch. Štěpánem Kubíčkem originální projekt vytvořila.

Obvodová stěna je nepravidelně přerušena neotvíravými okny, situovanými tak, aby nerušila pohled z interiéru, a zároveň chránila soukromí obyvatel domu před pohledy zvenčí.

Obvodová stěna je nepravidelně přerušena neotvíravými okny, situovanými tak, aby nerušila pohled z interiéru, a zároveň chránila soukromí obyvatel domu před pohledy zvenčí.

„Vzhledem k tomu, že pozemek má takřka 6000 m2, hledali jsme, kam vlastně dům umístit. Podobné to bylo s návrhem samotného domu, kdy jsme měli mnoho variant, většinou hranatých nebo atypických, ale nakonec jsme přišli na kulatý tvar. Pan majitel byl doslova unesen, od dětství si přál kulatý dům, ale vždy si myslel, že je to nerealizovatelné. Na začátku nám o svém přání nic neřekl a až my jsme mu takový návrh přinesli,“ pokračuje paní architektka a je na ní znát, jak moc ji to těší.

Důležitým architektonickým prvkem domu je atrium – to slouží nejen jako bezpečné místo pro hry dětí a odpočinek dospělých, ale také jde o významný zdroj přirozeného světla.

Důležitým architektonickým prvkem domu je atrium – to slouží nejen jako bezpečné místo pro hry dětí a odpočinek dospělých, ale také jde o významný zdroj přirozeného světla.

Platonská kompozice

Základní tvar domu v podobě elipsy je velmi jednoduchý, až na pomezí formálnosti, ale kompaktní přízemní stavba tohoto tvaru, s plochou střechou, si velmi dobře rozumí s atypickým pozemkem.

Cílem návrhu bylo vytvořit nízký uzavřený objekt, aby nerušil okolní zalesněná kopcovitá panoramata a přitom zakotvil domov rodiny v přirozeném prostředí zahrady.

Technologii litého pohledového betonu nemá běžná stavební firma ve svém repertoáru, naštěstí se podařilo najít zkušené profesionály a výsledek stojí za to.

Technologii litého pohledového betonu nemá běžná stavební firma ve svém repertoáru, naštěstí se podařilo najít zkušené profesionály a výsledek stojí za to.

Elipsa je posazena na pozemek v jeho těžišti, natočená tak, aby orientace ke světovým stranám co nejlépe vyhovovala vnitřní ortogonální dispozici. Jejím těžištěm je obdélníkové atrium skryté uprostřed domu. Děti si tu mohou v bezpečí hrát a prostřednictvím jeho prosklených stěn si je celá rodina neustále nablízku.

Hlavním zdrojem tepla v domě je elektrokotel s podlahovým topením a vzduchotechnika s rekuperací. Pro navození atmosféry a jako záložní zdroj tepla slouží krbová kamna.

Hlavním zdrojem tepla v domě je elektrokotel s podlahovým topením a vzduchotechnika s rekuperací. Pro navození atmosféry a jako záložní zdroj tepla slouží krbová kamna.

Drobným geometrickým vtípkem je i to, že architekti obdélníkový tvar atria z domu „vyjmuli“ a posadili ho severně jako garáž pro dva automobily, zahradní stroje a nářadí.

Elipsa s pravoúhlou osnovou

Hlavní vstup do domu je situován severně. Závětří je zapuštěno za vynechaným otvorem v obvodovém plášti. Následné zádveří slouží zároveň jako šatna.

Při chodbě vedoucí podél východní strany ústředního atria je umístěna koupelna s WC a pracovna.

Díky dostatku přirozeného světla působí pohledový beton velmi vzdušně, odlehčeně a teple. Jinak k dosažení tepelné pohody zde stačí málo – dům je totiž velmi dobře zateplen.

Díky dostatku přirozeného světla působí pohledový beton velmi vzdušně, odlehčeně a teple. K dosažení tepelné pohody zde stačí málo – dům je totiž velmi dobře zateplen.

Celou jižní část domu tvoří velký obytný prostor s jídelnou a variabilně uzavíratelná kuchyně.

V intimnější severozápadní části domu se nacházejí tři pokoje (dvě menší ložnice a jeden velký dětský pokoj propojený svou jižní stranou s atriem), společná koupelna a samostatné WC.

Také dětský pokoj je otevřen světlu a přírodě. To, že neotvíravá okna sahají od stropu až k podlaze, umocňuje dojem, že „stačí jen krok“ a jste na louce nebo mezi stromy.

Také dětský pokoj je otevřen světlu a přírodě. To, že neotvíravá okna sahají od stropu až k podlaze, umocňuje dojem, že „stačí jen krok“ a jste na louce nebo mezi stromy.

Z chodby vedou dveře opět přes závětří do zahrady. Mimo hlavních vstupních dveří a dveří do zahrady jsou v domě ještě dvoje otvíravé prosklené dveře do atria, všechny ostatní otvory ve fasádě jsou pevně zasklené.

Interiér koupelny je nesen v lehkém kontrastu šedé a bílé barvy. Pohled z vany skrze prosklení do volné přírody povyšuje koupelnu na relaxační místnost par excellence.

Interiér koupelny je nesen v lehkém kontrastu šedé a bílé barvy. Pohled z vany skrze prosklení do volné přírody povyšuje koupelnu na relaxační místnost par excellence.

Vytápění domu

Zdrojem tepla pro teplovodní vytápění je elektrokotel, spíná se v době nízkého zatížení elektrické sítě, tj. minimálně po dobu 20 hodin denně. Doba mimo jeho provoz je překlenuta akumulačními schopnostmi domu a krbovými kamny.

Díky atriu máte po celý rok nebe takřka na dosah, přitom díky skleněným plochám na vás nenaprší ani nefouká.

Díky atriu máte po celý rok nebe takřka na dosah, přitom díky skleněným plochám na vás nenaprší ani nefouká.

Kotel je zdrojem tepla pro teplovodní podlahové vytápění. Větev ústředního vytápění je regulována z technické místnosti pokojovým termostatem s týdenním programem. Jako záložní zdroj tepla slouží vnitřní krbová kamna.

Konstrukční řešení

Z konstrukčního hlediska je dům řešen jako železobetonový skelet (obvodový plášť, stropní deska) se zděnými vnitřními příčkami. Materiálově se tak v interiéru uplatňuje pohledový beton v kontrastu s bílou omítkou a podlahou z masivního běleného dubu.

Půdorys domu

Půdorys domu

Obvodový plášť je sendvičová větraná konstrukce, vnější obklad je navržen z hliníkového stříbrného vlnitého plechu s drobnou vlnou.

Vizuál stavby

Vizuál stavby

Tato kompaktní „skořápka“ domu je „rozpraskaná“ atypickými okenními otvory na celou výšku stavby.

Dům využívá tepelně akumulační kapacitu masivních betonových stěn a zároveň pasivní solární efekt zasklených ploch k úsporám energie.

Rozhovor s majitelem

Jak byste definoval domov?

V průběhu života se význam tohoto slova mění. Je to místo, kde žijí naši nejbližší, místo našeho bezpečí a svobody, vnitřní i vnější vesmír. Je to to nejniternější.

Můžete charakterizovat vznik vašeho domu, co jste se při tomto procesu naučil?

Domníval jsem se, že podstata je dům, jeho stavba. Důležitější je ale pracovat s místem, energií a pocity – hmota by neměla být na prvním místě, ale obalit všechny tyto aspekty jako rám obraz. Rám bez obrazu není obrazem, ale obraz bez rámu obrazem zůstává.

V konečném důsledku můžete být šťastný nebo nešťastný kdekoliv. Dřevěná chatka nebo palác v tom nehraje žádnou roli. Nejobtížnější při budování domu bylo mít dostatečný odstup.

Ani natolik prozaická stavba, jako je garáž, zde nepostrádá vtipnou souvislost. Její podoba je totiž odvozena z poněkud zvětšené krabičky od „angličáku“ Matchbox.

Ani natolik prozaická stavba, jako je garáž, zde nepostrádá vtipnou souvislost. Její podoba je totiž odvozena z poněkud zvětšené krabičky od „angličáku“ Matchbox.

Jak se na dům tvářilo a tváří vaše okolí?

Jako vše, co je jiné, vyvolal spoustu reakcí. Jak kladných, tak záporných. Ale první lidská obydlí byla kruhová jako komplex Göbekli Tepe, africké domorodé chýše, eskymácká iglú nebo indiánský vigvam.

Ale vím, že to, co je dnes jiné, bude za pár let normální a obráceně, a proto se tím nezabývám. Historie architektury je toho důkazem.

Co byste dnes udělal jinak?

Pracoval bych ještě více s intuicí.

Ing. arch. Martina Buřičová (1974), autorizovaný architekt
Vystudovala Fakultu architektury ČVUT Praha, absolvovala zahraniční stáže na fakultách architektury v Lyonu. V r. 2001 se stala společníkem architektonické kanceláře S. H. S architekti, v r. 2003 založila vlastní ateliér caraa.cz spolu s architektem Kubíčkem. Od roku 2014 vede ateliér ZAN na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
Ing. arch. Štěpán Kubíček (1973)
Vystudoval architekturu na ČVUT Praha, spolupracoval s ateliéry Delogu Lixi architetti associati v Římě, D.U.M. architekti (Praha) a firmou Takenaka Europe GMBh. Od r. 2003 vede s Ing. arch. Buřičovou vlastní ateliér.
Napište nám
Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?
Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.
 Adam Krejčík, více na www.mujdum.cz