Na úplném konci devatenáctého století po čtyřiceti letech učení spojených s Pískem, básník Adolf Heyduk odešel s titulem školního rady na odpočinek. A právě v té době začal připravovat stavbu vlastního domu.

Projekt stavby vypracoval pražský architekt Jan Koula, který se proslavil účastí na velkých vlastenecky laděných výstavách. Ve své tvorbě architekt navazoval na českou novorenesanci a inspiroval se při tom domácí renesanční architekturou.

Chloubou interiéru se stal kvalitní secení nábytek.

Chloubou interiéru se stal kvalitní secesní nábytek.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Dům Adolfa Heyduka v duchu české novorenesance Koula navrhl s malebnou členitou stranou do ulice.

Uvnitř měla stavba blíž k dispozicím nájemních domů než k typu vil. V každém ze dvou jejích pater byl jen jeden byt, jehož prostorový standard se příliš nelišil od rodinného domu. Tak jako u správné vily, i tady umocňovala obytný komfort domu architektonicky řešená zahrada.

Ve štítu domu nechybí letopočet vzniku domu.

Ve štítu domu nechybí letopočet vzniku domu.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Adolf Heyduk zemřel v roce 1923 ve vlastním domě. Na radu přátel se Heydukova žena Emílie rozhodla odkázat dům městu, za podmínky, že se v něm zřídí básníkův památník.

Interiér odhaluje styl měšťanského života

V červnu 1936, půl roku po smrti Heydukovy ženy, se otevřel památník pro veřejnost. Součást odkazu tvořil nábytek části bytu - pracovny, jídelny a salonu. Heydukův dům tak dodnes podává unikátní svědectví o měšťanské bytové kultuře z přelomu 19. a 20. století, a to ve svých interiérech, které v míře zachování nepřekoná žádný interiér vily v jihočeském regionu.

V kompletně vybavených prostorách stojí za pozornost hlavně secesní nábytek jídelny. Perlou interiéru je příborník s řadou secesně laděných doplňků.