Článek
Loď bude ve všech směrech impozantní. Její rozměry mají činit 1372 metrů na délku, 229 na šířku a 107 metrů na výšku. (Pro porovnání: jedna z nejdelších lodí světa, Queen Mary 2, měří „pouhých” 345 metrů, tj. zhruba čtyřikrát méně.) V návrzích se počítá s 25 podlažími. Hmotnost lodi bude 2,7 miliónu tun.
Loď bude opravdovým obrem. Jen na výšku bude měřit 107 metrů. Na délku pak bude dlouhá jako čtyři lodě Queen Mary.
Na „střeše“ plovoucího města je naplánováno letiště pro menší letouny s kapacitou okolo 40 pasažérů. O helikoptérách se nyní neuvažuje kvůli vysokým nákladům na jejich provoz a nízké kapacitě.
Návštěvníci a obyvatelé lodi budou mít k dispozice spoustu sportovních center, relaxačních zón a promenád.
Loď to se svými rozměry nebude mít jednoduché už při svém vzniku. Nevejde se totiž do žádného z existujících přístavů a do doků už teprve ne. Její stavba bude tedy sama o sobě unikátní. Loď bude mít ploché dno, takže lze předpokládat, že ji začnou stavět už přímo na moři.
Mluví-li zástupci společnosti o městě, není to v žádném případě nadsázka. Více než čímkoli jiným by Loď svobody měla být plovoucí komunitou, kde bude trvale bydlet na 40 tisíc obyvatel, přes den se na ni vejde 30 tisíc „chvilkových“ návštěvníků a dalších 10 tisíc hostů nalezne ubytování v hotelích. O vše se pak má postarat 20tisícový dav trvalých zaměstnanců.
Předpokládá se, že se na lodi zabydlí mezinárodní komunita.
Obyvatelé i návštěvníci lodi budou mít kromě bydlení k dispozici veškeré vybavení, které by hledali ve svém „suchozemském“ bydlišti, tj. školy, školky, restaurace, zdravotnická zařízení, zábavní centra, relaxační zóny, sportovní centra a spoustu dalších zařízení. Tamní síť maloobchodů pak vytvoří nejrozsáhlejší duty-free nákupní zónu na světě.
Loď nebo plovoucí město?
| Kudy popluje |
|---|
| Plavba lodi začne na východním pobřeží Severní Ameriky, odkud zamíří přes oceán do Evropy, kterou obepluje od britských břehů na severu k Gibraltaru na jihu, tam se prosmýkne do vod Středozemního moře a propluje jím napříč tam a zpět. Poté obkrouží Afriku až na jih, k mysu Dobré naděje, kde se s černým kontinentem rozloučí a vydá se k východnímu pobřeží Austrálie. Tu obepluje z jižní strany a kolem západního okraje vystoupá na sever až k ostrovům Indonésie. Mezi nimi propluje k čínským břehům, dále okolo Japonska a odtud přes Tichý oceán k západnímu pobřeží Severní Ameriky. Odtud se vydá na jih, obepluje celý jižní kontinent a kolem jeho východního pobřeží se vrátí do svého výchozího bodu. |
Kontakt se souší zajistí kromě letadel vlastní flotila menších lodí kotvících v přístavu za zádí.
Loď by měla obeplouvat zeměkouli rychlostí jedno kolo za dva roky. Počítá se, že 70 procent času bude kotvit u některého známého přístavu nebo na jiném zajímavém místě a pouze 30 procent času stráví plavbou. S pevninou bude v neustálém kontaktu díky vlastní flotile menších plavidel a již zmiňovanému leteckému parku.
Předpokládané náklady na stavbu a zařízení lodi činí nezanedbatelných 10 miliard dolarů (tedy 200 miliard korun).