Ložní prádlo si zaslouží být kvalitní

Ve specializovaných obchodech najdeme celkem pestrou nabídku ložního prádla a vyznat se v nich stojí trochu námahy. Rozdílná je kvalita, vhodnost a údržba jednotlivých materiálů.

Začněme ale základním rozdělením: na materiály přírodní a umělé. Volit bychom měli ty přírodní, protože jsou nesporně lepší. Nic proti umělým, skvěle se udržují, jsou za nižší cenu, ale zápory jednoznačně převažují: jsou často nepříjemné na omak, „kloužou“, elektrizují, přitahují prach, nesají pot a tolik nehřejí. Takže se ptáme jen po přírodních a ty druhé raději vyloučíme.

Povlečení na posteli v ložnici nepřehlédneme, a tak se snažíme, aby bylo pěkné i na pohled. Tady obecné rady selhávají, protože jde o vkus každého z nás. Někdo preferuje syté výrazné barvy a vzory, jinému se dobře usíná v klasickém bílém povlečení s jemným květinovým motivem. Omezení nemáme žádné, jen si dáváme pozor, aby lůžkoviny ladily s interiérem, typem postele, případně jeho rámem. Moderní interiér vybízí spíše k abstrakci a geometrii, modré proužky na bílém podkladu patří na chalupu.

Kromě barvy a vzoru sledujeme samozřejmě i velikost. Povlečení na peřinu má na jednolůžko klasický rozměr 135x200 cm nebo prodlouženou délku (140x200/220 cm). Možné je i volit lůžkovinu na dvojlůžko ve velikosti 200x200 cm nebo opět v prodloužené délce 220x240 cm.

Obezřetnější musíme být u polštářů, protože ty se prodávají ve více velikostních a tvarových variantách, za klasiku se ale považuje velikost 70x90 cm.

Ceny za povlečení se odvíjejí podle kvality, např. i bavlněné povlečení může stát v rozmezí od 300 Kč až do 1500 Kč. Za top se považuje damašek a makosatén, k levnějším patří krep, někdy i flanel (záleží ale na gramáži). Průměrně se cena kvalitního povlečení pohybuje kolem 600 Kč za jednolůžko.

Jednoznačně vede v oblíbenosti. Bavlněné povlečení má měkké vlákno, je pružné, skvěle saje pot, báječně hřeje, látka je pevná. Horší je to s údržbou, protože vlákno se více mačká. Ale zase snáší praní při vyšších teplotách (do 60 °C), takže je vhodné zejména na dětské povlečení.

Vkvalitě bavlny ale mohou být velké rozdíly, proto vybíráme ty s hustou gramáží. Za speciální typ se považuje tzv. mercerovaná bavlna, která je obohacena o umělý lesk. Mezi kvalitní patří i tzv. rencofer – jde o měkkou a hladkou ryze přírodní bavlnu.

Oněj je velký zájem, protože je jemný na dotek. Látka je utkaná z česaných přízí, a to zaručuje její lesk a hebkost, přitom neztrácí na hřejivosti. Údržba už je náročnější: pere se naruby a za nižších teplot. Žehlí se ale snadno, méně se mačká.

Hospodyňky si nemůžou vynachválit hlavně tzv. makosatén, který nemusíme žehlit vůbec, protože má nemačkavou úpravu. Mezi nejkvalitnější patří vyhlášený damašek, což je satén s vetkaným vzorem.

Je jemný jako bavlna, ale v zimě ho oceníme, protože mnohem více hřeje. Je to tkanina v krepové nebo plátnové vazbě, upravená česáním po obou stranách. Díky tomu má výbornou savost, skvěle izoluje teplo (hebkost materiálu podpoříme použitím aviváže nebo změkčovadel).

Abychom byli s flanelem spokojení, vybíráme kousky s vyšší gramáží, látka musí být hustě tkaná. Flanel je praktický: rychle schne, nemusíme ho žehlit. Pozor na možnou vyšší srážlivost a obvykle i nižší životnost!

Vybírat lze i další materiály, třeba krep. Je to tkanina s vlnitým či zrnitým povrchem, což je způsobeno tepelnou úpravou bavlny. Krep se nemusí žehlit, a tak šetří čas. Příjemný je i žerzej (jersey), který vyniká pružností, prodyšností a savostí. Jeho velkou předností je měkkost, hebkost a schopnost velmi dobře regulovat teplo.

Dále je v nabídce tzv. mikrovlákno (tvoří ho z 90 %, zbytek je viskóza). Vlastnosti má jako bavlna, vlákna jsou pevná, dobře absorbují. V létě mikrovlákno příjemně chladí, v zimě udržuje teplotu. Praktický je i len (kanafas), který je vhodný pro alergiky. Dnes už má často speciální úpravu, díky níž je měkký, přizpůsobivý, dobře saje pot.