Objednavatelem vily „Vlasta“, vzniklé dostavbou staršího domu v letech 1902-1903 podle projektu zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, se stal majitel velké pekárny na Arbesově náměstí v Praze-Smíchově Vendelín Mácha, mecenáš umění a příslušník pražské intelektuální společnosti U dlouhého stolu.

Vedle spisovatele Jiráska, vynálezce Křižíka, cestovatele Kořenského nebo architekta Roštlapila bychom v této společnosti našli tři příznivce mladého Jana Kotěry - advokáta Leopolda Katze, který získal profesuru na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, divadelního režiséra Jaroslava Kvapila a historika umění Karla B. Mádla, který v časopisu Volné směry Kotěru uvítal jako spasitele české architektury.

Vykladači Kotěrova díla, počínaje Mádlem, se shodli v názoru, že právě Máchova vila v Bechyni představuje Kotěrovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou. Vliv Angličanů se tu projevil v malebnosti spojení mezi starou a novou částí domu.

Knihy - hlavní dekorace interiéru

O vymoženostech anglického bydlení měl však především promlouvat interiér Máchovy vily. Můžeme hádat, že Mácha chtěl ve svém sídle hostit členy své stolní společnosti a rozmlouvat s nimi o svých intelektuálních zájmech, v první řadě o svém knihomilství.

Takovým schůzkám měla sloužit především veliká knihovna v přízemí Kotěrovy přístavby: rozlehlý, pilíři členěný prostor s krbem ve výklenku.

Zachované architektonické detaily vnitřku se podobají nejranějším Kotěrovým stavbám, spodním interiérům Peterkova domu na Václavském náměstí v Praze a vile inspektora Františka Trmala v Praze-Strašnicích.