Nižší spotřeba energie a vyšší výkon v porovnání s klasickými plynovými kotli jsou hlavními důvody, proč právě kondenzační technologie představuje budoucnost kotlů na zemní plyn.

V čem je rozdíl

V klasickém plynovém kotli jsou spaliny odvedeny ze spalovací komory rovnou do komína. Spaliny ovšem obsahují značné množství vodních par a jejich teplota se pohybuje okolo 130-180 °C. Kondenzační kotle mají proto upravenou konstrukci tak, aby se využilo právě tohoto tepla. V praxi to znamená, že spaliny procházejí druhou, dodatečnou částí výměníku, kde zkondenzují a předají  část svého tepla do systému s chladnou vodou.

Kompaktní plynový závěsný kondenzační kotel obsahuje vestavěný zásobník o objemu 42 l. Celý přístroj je jen 600 mm široký, 890 mm vysoký a 482 mm hluboký (Junkers).

Kompaktní plynový závěsný kondenzační kotel obsahuje vestavěný zásobník o objemu 42 l. Celý přístroj je jen 600 mm široký, 890 mm vysoký a 482 mm hluboký (Junkers).

FOTO: archiv firem Vaillant, Junkers, Dakon, Thermona

Teplota spalin má poté už jen kolem 60 °C a vzniklý kondenzát, který je nutné svést do odpadu, obsahuje i některé další látky, převážně kyselého charakteru, které se díky tomu nedostanou do ovzduší.

POZOR!
Kondenzační plynový kotel musí být vždy připojený k odpadu, protože při své práci vyprodukuje každou hodinou přibližně desetinu litru kondenzátu na jeden kilowatt svého výkonu. To jsou u 20kW kotle 2 l kondenzátu.

Využitím tepla spalin docílíme 15 až 20 % (někteří výrobci uvádějí 10 až 35 %) úspory energie. Konkrétní hodnota závisí samozřejmě na typu předchozího systému vytápění a na intenzitě využití kotle (především na velikosti vytápěné plochy a na tom, zda kotel používáme i k ohřevu vody a jakého množství).

Kam se hodí

  • Plynové kondenzační kotle se hodí nejlépe do domácností s nízkoteplotními systémy, což jsou byty a domy s podlahovým vytápěním, eventuálně s radiátory o větší ploše.
  • Hodí se ale i do rekonstruovaných domácností s radiátory, neboť jejich původní kotle byly ve většině případů značně naddimenzované, a tak není obava, že by nový kondenzační kotel nestačil. 

 

Plynové kondenzační kotle si svým elegantním vzhledem nezadají s bílou technikou (Dakon).

FOTO: archiv firem Vaillant, Junkers, Dakon, Thermona

Pro jaký se rozhodnout

Vhodnost volby kondenzačního kotle by měl umět posoudit především projektant, který nám bude systém vytápění a ohřevu vody navrhovat. Podle tepelných ztrát domu, podle předpokládané spotřeby teplé vody a dalších parametrů by měl umět také určit, jaká varianta kotle je pro nás ideální. Pro byty a rodinné domy přicházejí v úvahu především následující typy: 

  • Závěsný kombinovaný kotel - zajišťuje nejen vytápění, ale také průtokový ohřev vody. Tato varianta je vhodnější především pro malé rodiny v bytech. 
  • Závěsný kombinovaný kotel s vestavěným zásobníkem vody - funguje nejen jako zdroj tepla pro vytápění, ale také jako zdroj teplé vody. Tu již shromažďuje v menším zásobníku.
  • Závěsný kombinovaný kotel s nepřímotopným zásobníkovým ohřívačem vody (bojlerem) - hodí se už spíše pro rodinné domy, kde bývá větší nárok na množství teplé vody. Zásobník stojí obvykle pod kotlem. 
  • Stacionární kotel s přípravou vody v zásobníku - stojí na zemi a svým vzhledem připomíná lednici. V jeho útrobách je možné kromě vlastního kotle nalézt i 100 a více litrový bojler. Kromě standardních bojlerů, jimiž prochází topná spirála, můžeme v této kategorii volit i kotle, které jsou vybavené bojlerem s tzv. vrstveným ukládáním vody. V bojleru pak nepanuje na všech místech stejná teplota, liší se od vrstvy k vrstvě. Nejvyšší, která je neustále v pohotovosti, je nejteplejší, nejnižší vrstva je nejchladnější. Předností tohoto systému je úspora energie za zbytečné prohřívání celého zásobníku, a především možnost mít teplou vodu k dispozici již během několika málo minut (3-5). Díky svým vlastnostem a systému tak stolitrový bojler tohoto typu plně nahradí standardní bojler o kapacitě 170 litrů.

Ceny a provozní náklady

Kondenzační kotle jsou obecně přibližně o 10 až 20 000 Kč dražší než klasický plynový kotel stejného výkonu. V konkrétním případě to může být například takto:

Kombinovaný kotel s výkonem 20 kW Vaillant VUW 202 turbotec plus stojí 27 700 Kč bez DPH. Kondenzační kotel se stejným výkonem a od stejného výrobce VUW 236 ecotec plus stojí 45 100 Kč bez DPH. Rozdíl tedy činí 17 400 Kč.

POČÍTEJTE S NÁMI:
Průměrná rodina žijící v rodinném domě při používání klasického kotle zaplatí za plyn průměrně 20 000 Kč. Při použití adekvátního kondenzačního kotle ušetří zhruba 4 000 Kč ročně. Za necelých pět let se tedy rozdíl pořizovacích nákladů vyrovná.

Správná regulace není legrace

Abychom docílili opravdu ekonomického provozu plynového kondenzačního kotle, budeme k němu potřebovat tzv. regulaci. Její podstatou je prostorový termostat, který umístíme např. do obýváku, kde bude neustále sledovat teplotu v místnosti. S jeho pomocí si sestavíme denní režim vytápění. Nařídíme tak, kdy má kotel v bytě či domě vytápět a kdy ne, protože je to zbytečné.

Podle úrovně termostatu můžeme nastavit i několik různých vytápěcích režimů, pro všední dny a svátky, režim pro dny dovolené, nastavení, kdy se má večer přestat ohřívat voda v bojleru a v kolik hodin má být naopak už zase k dispozici voda teplá atd.

Každé snížení prostorové teploty v místnosti o 1 °C sníží naši spotřebu plynu až o 6 %!

Ještě dokonalejší řízení práce plynového kotle nám umožní zkombinování ekvitermního regulátoru s prostorovým termostatem. Ekvitermní regulátor nám hlídá teplotu venku a při propojení s informacemi z interiéru pak počítač sám vyvodí, jak moc a kdy je třeba topit.

Vysoce praktické a pohodlné je pak propojení ovládacího systému kotle přes internet. Speciální rozhraní (prodávané za cca 11 000 Kč bez DPH) nám umožní sledovat práci kotle, kdykoli je to třeba, aniž musíme být doma, ale také nám umožní být pravidelně informováni o všem podstatném, např. emailem. Přes internet lze kotel i programovat.

Slunce uspoří další peníze

Chytrý uživatel kombinuje kondenzační kotel se solárním systémem. Pomocí bezplatné sluneční energie lze průměrně ročně ušetřit až 60 % spotřeby energie pro přípravu teplé vody.

Kdo dnes investuje do tepelné techniky, ten v řadě případů sází na energeticky úspornou kombinaci kondenzačního plynového kotle a solárního systému. Tato kombinace v provozu šetří nejen životní prostředí, ale také finance uživatele. Spolupráce obou systémů se např. s regulací SolarInside firmy Junkers stává ještě efektivnější - k průměrné 60% roční úspoře energie při solárním ohřevu teplé vody můžeme získat dalších 15 %.

FOTO: archiv firem Vaillant, Junkers, Dakon, Thermona

Pokud je v provozu kondenzační kotel Cerapur a solární kolektor, regulace shromáždí hodnoty o počasí. Svítí-li ráno slunce, čidlo rozpozná, že se kolektor zahřívá, a vypočte potenciální solární zisk. Patentovaná metoda optimalizace takto zjistí, s jakou pravděpodobností bude solární zisk postačovat k zahřívání teplé vody, a jestliže je pravděpodobnost dostatečně vysoká, může kotel odpočívat.

Dodatečná energie přijde ze slunečního záření. Při přípravě teplé vody tak získáme ze slunce ještě více energie, než je tomu u běžných kombinací kondenzačního kotle a solárního systému. Výsledek se projeví nejen v nákladech na energii, ale navíc odpadnou i obavy ze studené vody při sprchování. (K dispozici bude vždy dostatek teplé.)