Růže nejsou náročné na teploty, daří se jim od nížin do podhorských poloh. Dopřáváme jim dostatek slunce, nikoli však výsušná místa a úpal. Nadměrné teploty podporují výskyt svilušek. Ve stínu rostliny málo kvetou, hůře vyzrávají ve dřevě, trpí více chorobami a škůdci. Květy se nejlépe rozvíjejí při teplotách +15 až +22 °C. Důležité pro správný vývin růží je i mírné proudění vzduchu.

Výběr stanoviště a péče

Růžím nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy, s dostatkem humusu a přiměřeným obsahem živin. Studené a mokré jílovité půdy růže nesnášejí. Hladina podzemní vody by měla být pod úrovní 0,7 až 1 m. Zavlažovat je třeba obvykle miniaturní růže, ostatní vystačí zpravidla s dešťovými srážkami, jejich kořeny jsou dostatečně hluboké.

Za déletrvajícího většího sucha nebo na extrémně výsušných místech jsou ale i růže vděčné za vydatnou zálivku. Povrchové kropení, které nezasáhne kořeny, nemá pro ně větší význam. Reakce půdy by se měla pohybovat od 5,5 do 6,5 pH, tedy slabě kyselá.

Postup výsadby

Růže vysazujeme na podzim (od poloviny října do konce listopadu), nebo na jaře (od poloviny března do konce dubna). Růže skladované v chladírně lze vysazovat do konce května. Při výsadbě kontejnerovaných rostlin (s balem) můžeme sázet prakticky celoročně.

Půdu již rok před vlastní výsadbou důkladně zpracujeme, nejlépe hlubokým přerytím a zapravením organické hmoty (kompost, proleželý hnůj). Současně se zbavujeme všech oddenků nebo kořenů vytrvalých plevelů (pýr, svlačec, bršlice, kopřiva, pcháč aj.).

Růžím nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy, s dostatkem humusu a přiměřeným obsahem živin. Foto Josef Sus

Vhodnou předplodinou jsou např. rané brambory nebo luskoviny, které zlepšují strukturu půdy. Osvědčilo se také zelené hnojení svazenkou, hořčicí, peluškou, vikví, které zapravujeme do půdy v plném květu těchto rostlin, kdy mají nejvíce hmoty.

Pro jarní výsadbu musí být záhon připraven již na podzim, l pro podzimní výsadbu jej nachystáme v pozdním létě.

Příprava rostlin

Prostokořenné rostliny je lépe sázet na podzim, protože až do nástupu tuhé zimy vytvářejí vláskovité kořínky, takže na jaře rychle raší a poněkud dříve kvetou. Jsou-li prostokořenné sazenice delší dobu na cestě nebo jeví příznaky určitého přischnutí, eventuálně nevíme, zda s nimi bylo šetrně zacházeno, namočíme je před výsadbou na 12 až 24 hodin do vody.

 Kůra výhonů nesmí být scvrklá, kořeny na lomu musí zůstat čerstvé.  Těsně před výsadbou odstraníme poškozené, zaschlé nebo zlomené části výhonů. Kořeny upravujeme minimálně - na šíři rozevřené dlaně, tj. na 20 až 25 cm.

Velikost výsadbové jámy je 0,3 x 0,3 m, aby kořeny mohly být volně rozprostřeny. Kořenový krček vysazené růže by měl být asi o 5 cm hlouběji, než tomu bylo ve školce (místo očkování by nemělo být vidět).

Při výsadbě kontejnerovaných rostlin (s balem) můžeme sázet prakticky celoročně. Foto Josef Sus

Vzdálenost keřů při výsadbě je různá podle jednotlivých skupin růží a intenzitě růstu odrůd. Např. miniaturní růže (vhodné i do skalek) vysazujeme na vzdálenost 0,2 až 0,3 m, mnohokvěté a velkokvěté růže na 0,4 až 0,5 m (8 až 10 rostlin/m2), pokryvné na 0,5 m, sadové od 1 do 3 m podle vzrůstnosti, pnoucí na 1,2 až 2 m (jako volně rostoucí na pyramidách i přes 3 m) a stromkové růže na vzdálenost okolo 1 m (u miniatur s nízkými kmínky 0,5 až 0,6 m). 

Extrémní zahuštění sponu výsadby může podpořit šíření houbových chorob za vlhka a u záhonových růží ztěžuje potřebné nahrnování zeminy ke keřům na zimu. Stromkovým a pnoucím růžím zajistíme vhodnou opěru (konstrukci).

Zazimování

Všechny růže po výsadbě zazimujeme přihrnutím vrstvou zeminy do výše asi 20 cm, nebo ještě přikryjeme chvojím či listím. Korunku stromkových růží je třeba po ohnutí přiháčkovat do brázdy a zahrnout rovněž zeminou. Nahrnování zeminou je jednak ochranou před zimními mrazy, zároveň chrání rostliny při jarní výsadbě před nočními mrazíky a odpařováním (vysycháním), protože kořeny nejsou schopny dostatečně zásobovat nadzemní část vodou.

Díky svým krásným květům jsou růže jedny z nejvíce oblíbených květin. Foto Josef Sus

Teprve při rašení za příznivého počasí opatrně zeminu odhrneme, nejlépe za podmračného počasí nebo za deště. U stromkových růží si ušetříme práci s přezimováním v prvním roce jarní výsadbou. Korunku nakláníme již v roce výsadby tak, abychom usnadnili její zazimování v půdě. V následných letech se na zimu kmínek ohýbá k zemi vždy směrem k řezné ráně u paty kmene. Opěrný kůl musí svým koncem sahat až do korunky. Stromek se vyvazuje jak v místě očkování (těsně pod korunkou), tak uprostřed kmínku.